Kamil Lhoták, resp. jeho jméno a dílo, plní vcelku pravidelně rubriky médií, kulturních přehledů, výstav i aukcí. Nutno konstatovat, že zcela oprávněně. Snad každý si vybaví alespoň jednu z jeho prací, inspirovaných „moderní technikou“. Lhotákovy obrazy bývají plné horkovzdušných balonů, letadel, vzducholodí, bicyklů, motocyklů, nebo starých automobilů či závodišť. Spolu se soukmenovci ze Skupiny 42 často zobrazoval i zákoutí městské periferie. Ohrady, hangáry i továrny v jeho provedení mají nezaměnitelně romantický až básnický nádech.

Na jedno z jeho děl si tentokrát ale posvítíme trochu více. A to doslova! Zároveň Vám tedy také musíme prozradit, že na jarní aukci Arthouse Hejtmánek, se bude dražit i jeden z obrazů Lhotákova raného období. Právě v rámci ověřování pravosti, proběhla i analýza za pomoci tzv. infračervené reflektografie. Nejedná se tedy přímo o rentgen, jak jsme nepřesně uvedli v názvu článku, nicméně výsledek snímkování je prakticky stejný (techničtěji zaměření čtenáři nechť prosím prominou).

Každopádně, tak jako u rentgenových snímků, můžeme i na infračervené fotografii vidět, co se skrývá pod povrchem snímkovaného objektu. Přestože výsledky nejsou velkým překvapením, neboť příběh obrazu, o který se chceme podělit, nám byl znám, odhalená autorova vlastní přemalba dává obrazu doslova další rozměr. Budoucí majitel tohoto díla si tak s trochou nadsázky odnese vlastně dva obrazy za cenu jednoho.

Infračervená reflektografie

Infračervené světlo o delších vlnových délkách prochází vrstvami malby do různé hloubky. Speciální infračervený skener spojený s počítačem zachycuje odražené světlo. Výsledný obraz, označovaný jako infračervený reflektogram, je digitalizován a na monitoru počítače se zobrazí jako černobílý kontrastní obraz vrstev obrazu, které nejsou viditelné pouhým okem. Metoda proto slouží primárně ke zviditelnění přípravných kreseb obrazů, provedených např. uhlem, přemaleb nebo změn kompozice označovaných jako pentimenty.

více viz IRR na Wikipedia

Nabízený olej na plátně, nazvaný Pařížský park, je signován a datován roku 1947. Příběh plátna ale začal již před válkou, v pohnuté době Mnichovských událostí, které Kamilovi Lhotákovi nezabránily v pilné tvorbě. Dle jeho Seznamu obrazů vzniklo v této době celkem třicet pět položek spíše komorního charakteru a formátu. Dle rozsáhlé Lhotákovy monografie se jednalo o jakási umělecká privatissima, diskrétní nahlédnutí do osobního soukromého myšlení i cítění, ale věci plné půvabu a jedinečného kouzla. Jedním z nich je i původní podmalba našeho obrazu s názvem Pohled z okna.

Další osud plátna nás přivádí do roku 1947 a tvůrčího období inspirovaného první autorovou poválečnou cestou do Paříže. Kamil Lhoták nikdy nekreslil a nemaloval přímo na místě, což sám vždy zdůrazňoval. Jeho díla tak čerpala jen ze vzpomínky a niterného zážitku reality. To se samozřejmě promítá i do charakteru děl samotných. Ne náhodou je jedno z těchto děl, svou kompozicí i námětem (zahrada, barokní monolit a pařížská architektura v pozadí) příbuzné s naším obrazem, ve vlastnictví Národní galerie v Praze. Obraz prakticky stejného formátu 29×39 cm v tomto případě nese název Pařížský park I.

Pokud se chcete pokochat Lhotákovou tvorbou, můžete navštívit právě probíhající výstavu KAMIL LHOTÁK – RETROSPEKTIVA v Obecním domě. Všem milovníkům Kamila Lhotáka, ale také doporučujeme počkat si na jarní aukci (a předaukční výstavu) v Arthouse Hejtmánek, kde bude k dispozici několik význačných autorových prací.

­