V dubnu, přesněji devátého dubna, uplyne rovných 90 let od okamžiku, kdy se narodil jeden z nejvýraznějších umělců pražské umělecké scény 50. a 60. let Richard Fremund. Malíř, grafik, scénický výtvarník a ilustrátor, studoval bezprostředně po válce (přijat byl r. 1945) AVU v Praze u V. Nechleby a později u V. Pukla, kde měl za spolužáky třeba R. Piesena, J. Martina, V. Vašíčka a J. Kolínskou.
Ze školy byl ale již v roce 1949 vyloučen z politických důvodů. Ke studiu se vrátil o dva roky později, kdy přešel na AMU do scénografického ateliéru F. Tröstera. S vlastní tvorbou začal v polovině 50. let a vzhledem k naprosté absenci informací a izolaci od soudobých světových trendů umění, čerpal se svými vrstevníky alespoň z tradic české moderny od E. Filly, J. Čapka až po V. Špálu. Ve světové tvorbě mu pak učaroval hlavně P. Picasso a H. Matisse.
Od počátku se Richard Fremund pokoušel vystavovat, ale jeho díla byla v 50. letech často odmítána. Přesto patřil k nepřehlédnutelné a respektované osobnosti, i když ve srovnání se svými generačními souputníky R. Piesenem, M. Medkem či L. Fárou se jeho jméno neprávem tak často neobjevuje.
Richard byl gurmán života, kterého vidím sedět mezi Olympany, kolem krku smutnou vavřínovou ratolest jako límec Dámy s hranostajem, kterou tolik miloval. Když jsme spolu popíjeli, lidé si mysleli, že mluví dva blázni. Nepotřebovali jsme otázky ani odpovědi. Tak blízkého člověka už asi nepotkám…
Josef Jíra, malíř a grafik
Hned Fremundova první výstava v dubnu 1956 zaujala i v zahraničí a výmluvně ji komentoval dokonce i The New York Times ve článku s podtitulem: „Výstava českého malíře porušuje všechna stranická pravidla, a přesto zůstává otevřena.“ Na výstavě v Galerii Československý spisovatel, která byla jedinou pražskou výstavní síní nepodléhající kontrole Ministerstva kultury, totiž mladý umělec vystavil nejen akty, ale i abstraktní malby. Stranický tisk byl pobouřen, ale „první svobodná výstava od února 1948“ překvapivě nebyla předčasně ukončena.
Richard Fremund byl výborným koloristou a později inklinoval k plastické abstrakci. V r. 1964 se zúčastnil první výstavy proslulé Křižovatky ve Špálově galerii, ve které jsou zastoupeni také K. Malich, J. Kolář, V. Mirvald, J. Padrta, Z. Sýkora, V. Burda, B. Kolářová a P. Mautnerová. V období krátkého uvolnění politických poměrů, ke konci šedesátých let několikrát navštívil Itálii a r. 1969 proběhla jeho první samostatná výstava v Římě. Bohužel, ten samý rok předčasně zemřel při nešťastné autohavárii.
Přestože umělecká i životní pouť tohoto umělce byla předčasně ukončena, zanechal po sobě nesmrtelný odkaz v podobě mnoha svébytných prací. Jsme hrdí, že některá z děl Richarda Fremunda vám můžeme nabídnout v nadcházející aukci.
Richard Fremund v zahradní aukci Arthouse Hejtmánek
Srdečně zveme všechny milovníky umění na JARNÍ ZAHRADNÍ AUKCI již tradičně konanou v naší galerii Arthouse Hejtmánek v pražské čtvrti Bubeneč. Aukce bude probíhat v prostorách přilehlé zahrady ve ČTVRTEK 31. května 2018 od 16 hodin a mimo jiné se budou dražit i následující díla Richarda Fremunda:
RICHARD FREMUND (1928–1969) – STRUKTURÁLNÍ KRAJINA, 1961, olej a kombinovaná technika, plátno, 48,5 × 68,5 cm, sign. vpravo dole: FREMUND 61
Vynikající ukázka abstrakní kompozice, ke které autor postupně dochází na vrcholu své tvorby na přelomu 50. a 60. let z původně nejčastějších námětů městských krajin a vesnic. Obrazovou kompozici na rudém podkladu skládá svislými a vodorovnými čarami do typické mřížky. Geometrickou strukturu odlehčuje hravým zapojením dřevěných objektů – barevných kostiček.
RICHARD FREMUND (1928–1969) – VESNICE, 1962, akvarel, papír, 280 × 440 mm, sign. vpravo dole: Fremund 62, vlevo dole datováno: 30.XII.62
Půvabná práce inspirovaná jihočeskou návsí je provedena suverénním a temperamentním rukopisem. Jednotlivé významové prvky – rybníček, chalupy, stromy se skládají v dekorativní kompozici. Autorovu spontánní tvůrčí svobodu vedenou snahou odpoutat se od konvencí popisného realismu ještě umocňuje vzdušnost akvarelové malby.
Napsat komentář