Autoklub jako sdružení vizionářů

Autoklub jako sdružení vizionářů

Díky nadcházející online aukci Arthouse Hejtmánek jsme zapátrali pro nás ne úplně obvyklým směrem a dovolujeme si Vás pozvat na krátkou exkurzi k vyznavačům technického pokroku a zejména „motorových koní“ – do Českého autoklubu.

Úplně prvním popudem pro tento článek byla naprosto unikátní sbírka znaků českých autoklubů – Kartelu autoklubů republiky československé a klubů sdružených, která je v této aukci vyvolávána jako lot 297 a lot 298 a s tím související klubové vlajky (lot 296) a poháry z motoristických soutěží (290-295).

Při zařazování těchto předmětů do aukce se před námi postupně otvírala historie a mnohé dobové souvislosti. Některé víceméně zjevné (design a řemeslo samozřejmě s vývojem automobilů úzce souvisí), jiné pak překvapivé (na návrzích trofejí, automobilových značek, či dokonce sídel autoklubů se podílely vynikající osobnosti z řad umělců a architektů, které si běžně s tímto odvětvím nespojujeme) a také několik lehce úsměvných (porovnání cen piva a benzínu).

Počátky automobilismu a motocyklismu

První automobil (tedy vůz poháněný silou stroje) v českých zemích se objevil v Praze dokonce již roku 1815, ale čas „opravdových“ automobilů předznamenal až Carl Benz v roce 1886 svou tříkolkou se spalovacím motorem – tzv. Benz Patent-Motorwagen Nummer 1. Rok 1886 tak bývá často považován za zrod automobilu. Benzův Model 3 se posléze zapsal do historie díky výletu Berthy Benz s jejími dvěma syny z Mannheimu do Pforzheimu, tedy celkem 104 km v automobilu s maximální rychlostí 16 km/h. Bertha se tak stala první ženou řidičkou a provedla první dálkovou jízdu automobilem. V roce 1889 vznikl automobil v Adamově u Brna, toto vozidlo je dodnes k vidění v technickém muzeu ve Vídni. V Čechách se pak v roce 1893 objevil Benz Victoria, první prakticky použitelný automobil schopný dojezdu 939 km za 69 hodin jízdy.

První motoristé

Ve většině evropských zemí patřili k prvním obdivovatelům motorismu zámožní lidé – šlechtici a podnikatelé. Tedy sociálně stejná skupina, která si potrpěla i na určitý luxus co se týče umění, designu či architektury. Zajímavé je, že v Čechách zvláště mezi motocyklisty to byli i sportovně založení mladíci, jejichž majetkem byl nejvýše velociped. Mimochodem právě ve čtrnáctideníku Velocipedista se objevil první erudovaný popis Benzovy tříkolky a také mechanici z oboru cyklistiky (mezi nimi i Václav Laurin a Václav Klement) se pokoušeli uplatňovat technické inovace v praxi.

První kluby na našem území

V roce 1904 vznikl jak Český klub motocyklistů (ČKM) tak Český klub automobilistů (ČKA). Do první světové války se na našem území objevily i českoněmecké kluby jako Nordböhmischer Automobil Club v Liberci, Pilsner Automobil-Club, Automobil-Klub ze Gablonz a další. O založení se postarali zámožní Němci a smyslem organizací bylo zjednodušení přejezdu z monarchie do Německa a zpět. Organizace umožňovaly například zapůjčení německé státní poznávací značky, rozmisťování dopravních značek a vydání mezinárodních řidičských průkazů. Bohužel rozkvět autoklubů zastavily události roku 1914 a první světová válka.

Doba meziválečná

Roku 1919 ČKA získal nový název ČsKA, tedy Československý klub automobilistů a reagoval zejména na různá legislativní omezení a normy. Zatímco litr piva vyšel na 3,20 korun československých, 1 litr benzínu na neuvěřitelných 19 KČS! Klub apeloval:

„Rovnítko mezi automobilismem a luxusem již patří na smetiště dějin.“

Mimochodem ještě v roce 1905, kdy ČKA sdružoval 34 členů a jedním z hlavních úkolů klubu bylo zajištění pohonných hmot, stál kilogram nezdaněného lehkého benzínu 36 haléřů, zdaněný pak 66 haléřů, přičemž od daně byli osvobozeni průmysloví odběratelé a zásluhou ČKM a ČKA i motoristé. Benzín se v té době nakupoval hlavně v lékárnách a u drogistů – nejčastěji v litrových a třílitrových lahvích.

Změna nastala s 3. autosalonem, který se konal v Praze a který významně podpořil T.G. Masaryk. Veřejnost dala jasně najevo, jak je jí automobil blízký. Automobily se staly osobními výrazovými prostředky a vzápětí platformou pro výtvarníky.

­

V soutěži spolehlivosti zazářila Praga a vyhrála cenu navrženou Ladislavem Šalounem. „Génius vítězství“ se tak stal maskotem automobilky a stanul na čestném místě – chladiči jejích automobilů.

Prestiž a rozkvět

Během 20. let autoklub pořádal bankety pro smetánku, vyhlášené plesy v Obecním domě a postupně stoupal po společenském žebříčku. Z Choděrova restaurantu ve Spálené ulici urazil ČKA dlouhou cestu. Novým klubovým sídlem se stal dům, který na přímou objednávku navrhl architekt Pavel Janák (podle jeho návrhu byla vyráběna i dóza dražená jako lot 173). Jako více než důstojná základna pro klubové aktivity slouží dům v dnešní Opletalově ulici dodnes.

Autoklub také velmi podporoval závody a čeští jezdci ve své době dosáhli opravdu mezinárodního věhlasu. O to zasloužili především manželé Junkovi – Eliška Junková, o které jsme již psali v souvislosti s další legendou – Bugatti, byla první ženou vítězkou mezinárodní soutěže.

Konec radovánek

Hospodářská krize 30. let znamenala také konec šťastného období pro rozvoj motorové dopravy. Prodeje automobilů a obraty automobilek prudce klesaly a motoristé houfně odhlašovali svá vozidla, která končila ve stodolách odstavena na špalcích. Motorismu v Čechách nepomohla ani okupace a válečná léta. Záblesk svobody po roce 1945 trval velmi krátce a komunistický puč, vznik SVAZARMu (Svaz pro spolupráci s armádou), kontrolovaného komunistickou vládou, znárodňování a další počiny lemující „cestu ke světlým zítřkům“ raději nekomentovat.

Naštěstí není naším cílem podat vyčerpávající dějiny motorismu a Českého autoklubu, ale spíše upozornit na souvislosti se světem umění, designu a kultury, který nám je velmi blízký. V neposlední řadě je nám ctí, že můžeme v aukci nabídnout součást automobilové historie a srdečně zveme všechny sběratele a milovníky automobilismu k účasti v naší ONLINE AUKCI. Příhozy končí již 13. 10. 2020!

Pokud Vás zajímají podrobnosti doporučujeme navštívit stránky https://www.autoklub.cz/, ze kterých jsme čerpali většinu informací i my. Ke stažení na klubových stránkách najdete i hezkou brožuru „100 let klubového života“, která se historií AČR zabývá podrobněji a obsahuje i dobové fotografie.