Od počátku třicátých let určoval právě motiv kytic kontinuitu Špálova uměleckého vývoje. Kytice pro oko lahodivé jsou Špálovským vyjádřením hluboké lásky k projevům žití. Václav Špála barvy květin doopravdy miloval. Díky bravurnímu provedení jsou stále oblíbené a v aukcích dosahují zajímavých částek. Špálovu kytici v malovaném džbánku jsme pro Vás přichystali i v Zahradní aukci 2020.
“Krásné květy země! Kytka je má radost – radost očí, usmíření srdce. Ve vší kráse, v plném vypětí vzhlíží k slunci, k modré obloze. Se zelení i s modrou oblohou hraje její smavá nádhera barev, pel, plný květ. Kytka je kráska mlčenlivá, tyčí se jako sfinx odrážející vaši duši. Je jasná, křehká, bez obrany, její kouzlo je chvilkové. Rozzáří a zase zajde, chudinka, ta chvilková královna.”
Špálovská modrá
Jiří Špála, syn Václava Špály vzpomíná na dobový tisk z konce první republiky. Psalo se tam, že není žádná modrá – že ji všechnu skoupil Špála. Také mu prý někdo anonymně volal, že potřebuje vymalovat záchod modrou barvou, jestli by se laskavě nemohl zastavit. Ačkoliv se špálovská modrá stala terčem lidového nevybíravého humoru, stala se jeho heraldickou barvou do konce života. Vypráví se, že když rodiče nechtěli Václavu Špálovi koupit vodovky, namíchal si z červeného prachu otcovy pronajaté cihelny červenou a z maminčiny šmolky modrou. Možná už v tomto období se rozhodovalo o tom, jak bude v jeho malířské kariéře trikolóra důležitá. Do let 1927-1930 se datuje jeho modré období, malba v odstínech ultramarínu a pruské modři. Špálova modrá vyjadřuje nebeskou čistotu, průzračnost vod, pomněnkové oči dívek a pradlen. Ohnivý dvouzvuk dotváří červená, barva životní síly a energie, barva hlíny, z níž se vypalují cihly.
Václavu Špálovi byla zpočátku jeho současníky malířská produktivita, tehdy nazývaná “nadvýrobou” vytýkána. Václav Špála se svými malbami zacházel jako řemeslník a často je po sousedku lidovým obchodem směňoval se svým holičem, knihkupcem, hotové obrazy měnil za čistá plátna a barvy. Ve třicátých letech ale měl již mnoho výstav po celé republice a zájem galeristů a sběratelů stále rostl. Hlad po potěše oka v podobě jeho zátiší a kytic byl téměř bezedný. Václav Špála si vedl poměrně přesné záznamy o prodaných dílech, která čísloval a opatřoval základním popisem. Podobně je tomu i u díla, které s velkým potěšením nabízíme v Zahradní aukci 2020 Arthouse Hejtmánek:
„6. 5. 1935, olej, 821, Kytice dlouhá, žluté kopretiny, tulipány žluté, žlutočervené a bíločervené, kosatce, 2 polštáře, dole a vzadu 2 obrazy Otavy, 100 x 65”
Kytice na Otavě
Právě rozkvetlé tulipány, kopretiny a kosatce zlákaly malířovy zjitřené smysly. Porcelánový džbán s lidovým dekorem ze Štěchovic, nesoucí úchvatnou korunu plně rozvinutých květů, je umístěn na stole s karpatskou dekou. Autorovo typické aranžmá tu originálně dotváří výtvarně zajímavý prvek dvou barevně protikladných polštářů. Kontrast představuje abstraktně nasazený žlutý tón v pozadí, nacházející „vizuální rým” ve vlastní kytici. Zkrátka nezaměnitelný malířský styl, živený kubistickou, fauvistickou i expresivní tradicí s úderným rukopisem a živou, velmi specifickou barevností, omezenou na několik úderných tónů. V kontrastu k ultramarínu září jako životodárné slunce v kytici žluté kopretiny a tulipány. Neobyčejně bohatá a barvami prosycená kytice je budována živelně a energicky ve snaze zachytit prchavý okamžik její nesmírné krásy a zajistit jí tak nesmrtelnost. Václav Špála se na své malby nejprve důkladně vnitřně připravil a pak je namaloval na jeden zátah, aby je zachytil ve svém okamžitém vnitřním rozpoložení. Maloval krajiny i zátiší přímo skrze sebe.
“Už na akademii hodně jsme dělali tušové kresby štětcem, zkratkové a náčrtové povahy, které byly dobrou zkouškou bystrosti chápání. Japonci nám připomněli úsekové zobrazení, jejich náznaková mluva vedla nás k malířské ekonomii, co nejjednodušeji říci v souhrnu výraz věci několika údery štětcem. Touto zkratkovou mluvou docílili jsme velké zběhlosti, že pak v oleji jsme přešli k hotovému výrazu bez většího pokusnictví.”
Napsat komentář