Protože tým Arthouse Hejtmánek netvoří pouze jedinci postižení uměním a kulturou západní, ale i vyznavači umění a filozofie východní, nechyběli jsme ani na letošním obřadu Hatsugama. 初釜. Jedná se o první čaj, respektive první čajový obřad v novém roce.

Nutno také podotknout, že začátek roku podle čínského kalendáře, kterým se řídí i japonská společnost, nepřipadá jednoduše na 1. leden, ale jeho datum je proměnlivé. Letos tak oslaví Asie příchod nového roku 16. února a bude dle tradičního východního zvěrokruhu ve znamení tzv. zemního psa, který s sebou přináší určité kvality. Dle Číňanů a Japonců se tak můžeme v tomto roce mj. těšit na větší prosazování spravedlnosti, pravdy a volání po základních právech a svobodách. Mnohem více lidí v sobě najde odvahu bojovat za práva slabších a co bude výhodou, protože se jedná o zemního psa – nebude se zbraní v ruce, ale za pomoci inteligence. Doufejme, že se kladné povahové rysy zemního psa promítnou i do druhého kola prezidentských voleb a konání našich zákonodárců.

Nicméně i pokud odhlédneme od astrologie, kterou asiaté vnímají daleko silněji a přirozeněji než my, jedná se o událost, která je pro Japonce stěžejní a v našich krajích není moc příležitostí, jak se této ceremonie zúčastnit. Budeme-li úplně přesní, pravděpodobně neexistuje jiná možnost než návštěva čajové školy Urasenke, která jako jedna z nejvýznamnějších a nejstarších čajových škol, má svou pobočku i v Praze. Tam jsme skončili při nedělní Seki (uzavřené sezení) i my.

Velkou ctí bylo, že čaj pro nás, resp. hlavního hosta ceremonie, připravoval osobně sám prezident České asociace cesty čaje Urasenke, Jan Bojanovský. Vzhledem k významu události a statutu některých hostů byla pochopitelná i jistá nervozita čajových studentů, kteří se při asistenci nevyhnuli některým drobným chybičkám v čajové etiketě. I když by se v Japonsku možná jednalo o hrdelní zločiny, nás to rozhodně z míry nevyvádělo a naopak jsme si mohli užít uvolněnější atmosféru celého obřadu a nepřemýšlet příliš o tom, kolika chyb v etiketě chanoyu (茶の湯), která je svázána přísnými pravidly, jsme se dopustili my v roli hostů.

Těch letos v Urasenke během dvou víkendových dnů přivítali téměř 200. Ve velké míře se jednalo o Japonce a cizince žijící v Česku a nechyběli mezi nimi ani jeho excelence Kaoru Shimazaki s chotí Keiko Shimazaki, či slečna Katsura Kitaba z Japonského informačního a kulturního centra v ČR. Zdá se, že i přes veškeré holedbání některých obchodníků, stavící Čechy do pozice čajové velmoci, si cestu k opravdové kultuře čaje teprve hledáme a veškeré souvislosti si uvědomujeme pomaleji.

Novoroční čaj pro nás připravoval prezident České asociace cesty čaje Urasenke, Jan Bojanovský.

Pokud je i pro Vás čaj zatím jen ta věc v pytlíčku na šňůrce, doporučujeme trochu zapátrat, neboť opravdová kultura čaje má s představami typického českého čajového “mistra” pramálo společného. Čaj totiž není pro asiaty, v tomto konkrétním případě pro Japonce pouhým nápojem, ale přímo posvátným pilířem jejich kultury a společnosti, spjatý hluboce s historií, náboženstvím, architekturou a vlastně jakýmkoli uměním regionu. Jak je čajové náčiní a keramika ceněna můžete vidět třeba na nedávno dražených miskách v aukční síni Sotheby’s.

Arthouse Hejtmánek je, ač vlastně “náhodou”, připraven! Vždyť právě dílem Patrika Hábla, které přímo evokuje Kakejiku, jsme se rozhodli zahájit nový rok. Nyní, díky rozdílnosti kultur, můžeme zažít vítání nového roku podruhé a těšit se na setkání s Vámi, tentokrát v roce psa – samozřejmě nejlépe nad šálkem dobrého čaje!

­Jediným záměrem hostitele je zajistit hostům příjemný a nezapomenutelný prožitek vzájemné blízkosti a neopakovatelnosti čajového setkání. A tak našlapování po Cestě čaje není jen snahou o zvládnutí etikety, rolí při čajovém setkání či dosažení dokonalosti v manipulaci s čajovým náčiním, ale je především o vnímavosti, o pokoře i o ochotě postoupit své pohodlí druhému. S tím souvisí také čtyři principy Cesty čaje, japonské výrazy wa, kei, sei, džaku můžeme přeložit jako harmonie, úcta, čistota a zklidněná mysl.