V rámci Zahradní aukce (14.června 2022) Arthouse Hejtmánek bude dražena i kolekce děl ukrajinských umělců, která pochází (s výjimkou jediného kusu, obrazu Natalie Gerken Rusovy) ze slavné sbírky Borise Gribanova.

Výtěžek z  prodeje těchto děl půjde podporu ukrajinských umělců, personální stipendia ukrajinským studentům, pomoc s ubytováním ukrajinských maminek, zdravotní péči, asistenci a psychologickou pomoc. Aukční přirážka se na prodej těchto položek nevztahuje.

Jedná se o celkem sedm děl šesti významných malířů a malířek, jejichž život byl spojen s Ukrajinou. Osudy většiny z těchto umělců poznamenala emigrace. K ní byli během 20. století donuceni válkou či totalitním režimem. Aukce jejich obrazů teď pomůže současným ukrajinským běžencům. Všechny obrazy, včetně unikátní abstraktní malby vyvolávané od 10 milionů korun proslulého avantgardisty Kazimira Maleviče, si lze až do 13. června prohlédnout na výstavě v Arthouse Hejtmánek v Praze 6-Bubenči.

OBRAZY Z GRIBANOVOVY SBÍRKY

Boris Gribanov (1918–2010) byl sovětský námořní důstojník, strojní inženýr a sběratel umění. Za války sloužil v Pacifiku jako velitel ponorky, za což byl vyznamenán sovětským řádem Rudé hvězdy. Po válce byl převelen do Petrohradu (tehdy Leningradu), kde působil akademicky a v té době začal sbírat umění. Zaměřoval se na malíře avantgardy a abstraktní malíře, které takto podporoval v době kulturního a ideologického útlaku. Vedle domácího sovětského umění sbíral také díla světového umění a podle dokumentů vlastnil i kusy mimořádné kvality.

V roce 1969 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k deseti letům vězení za „spekulaci“, čímž se mínilo jeho sběratelství umění. Jeho případ byl součástí široké, tzv. Gribanovské akce zaměřené na sběratele umění v SSSR, jejímž záměrem bylo vytvořit kriminální základy pro zabavování soukromých sbírek umění ve prospěch státu. Někteří sběratelé dokonce „dobrovolně“ své sbírky darovali, aby se tak vyhnuli trestnímu stíhání. Z Gribanovovy sbírky bylo konfiskováno více než 200 obrazů, některé z nich se dodnes nacházejí ve fondech Treťjakovské galerie v Moskvě a Státního muzea umění v Moskvě.

Ivan Konstantinovič Ajvazovskij (1817 - 1900) ŘÍČNÍ KRAJINA SE DVĚMA CHALUPAMI - Arthouse Hejtmanek

Ivan Konstantinovič Ajvazovskij (1817 – 1900) ŘÍČNÍ KRAJINA SE DVĚMA CHALUPAMI  /foto: Arthouse Hejtmánek/

Po výkonu trestu se Gribanov přestěhoval do USA, kde obnovil sběratelskou činnost a založil galerii. Později se přestěhoval do Prahy. Gribanovova sbírka byla pokládána – spolu s Kostakisovou sbírkou – za největší a nejvýznamnější sbírku ruské avantgardy. Velkými jmény tohoto obdivuhodného uměleckého vzedmutí z doby poslední dekády před a první dekády po bolševické revoluci v Rusku byli Ukrajinci, výborně zastoupení v této aukci: Kazimir Malevič, Aleksandra Ekster, David Burljuk.

Olga Boris Imayeva (dcera Borise Gribanova), její Spolek a řada dobrovolníků se od prvního dne zapojili do pomoci ukrajinským uprchlíkům (maminky s dětmi z Kyjeva, Charkova) a poskytuje jim evakuaci z ukrajinských hranic, bydlení a administrativní podporu. Ve spolupráci se Spolkem Městská část Praha-Zbraslav a Praha-Lipence zřídili 4 ukrajinské adaptační třídy pro 104 dětí na základních školách, a jednu třídu pro 24 dětí v mateřské škole. Zaměstnali 10 učitelek a vychovatelek z Ukrajiny.

Malevičův Černý obdélník na bílém pozadí je působivou variací slavného Černého čtverce na bílém pozadí z roku 1915, považovaného za vůbec nejslavnější obraz 20. století. „Jde o jeden z prvních Malevičových abstraktních obrazů. I díky tomuto obdélníku se v malířství zrodila abstrakce,“ doplňuje Tomáš Hejtmánek.

Vidět uhrančivý obraz na vlastní oči opravdu stojí zato: jde o vůbec první Malevičovu malbu, která se objevuje na našem i na celém středoevropském aukčním trhu. Zajímavé je i věnování: Malevič obraz daroval příteli, avantgardnímu malíři Ivanu Kliunovi k jeho šedesátinám. Až do roku 1956 byl obdélník v majetku Kliuniovy rodiny. Pak se nacházel v soukromých sbírkách, mezi které patřila i slavná sbírka Borise Gribanova.

Tomáš Hejtmánek s obrazy ukrajinských tvůrců – Alexandry Exter, Sergeje Vasiljeviče Životovského a Natalie Gerken-Rusové /foto: Arthouse Hejtmánek/

„Na rozdíl třeba od Soutina Chagalla, kteří opustili svou rodnou zemi – v té době carské Rusko – a odešli hledat štěstí do Francie, Malevič v Sovětském svazu zůstal,“ upozorňuje Hejtmánek. Rodák z Kyjeva a potomek polských rodičů to ovšem neměl lehké: ve 30. letech byl vyslýchán a vězněn. Nesměl cestovat ani svou převratnou abstraktní tvorbu vystavovat.

K dalším dílům, jejichž prodej pomůže ukrajinským uprchlíkům, patří Scéna z baletu (1946) Alexandry Exterové (1882-1949), představitelky futurismu. Její malířské studio na Funduklijevské ulici 27 bylo kdysi středobodem kyjevského intelektuálního života, od roku 1924 však umělkyně žila v Paříži.

Aukce nabídne i dvě bravurní kresby Ivana Ajvazovského (1817-1900), z nichž na jedné patrně zachytil ukrajinskou scenérii, obraz Tři masky malíře Sergeje Životovského (1869 – 1936), který se v roce 1924 uchýlil do New Yorku, a Odpočívající srnku „otce futurismu“ Davida Burljuka (1882-1967). I on po nástupu bolševické diktatury emigroval z Ruska do USA, kam dorazil po strastiplné cestě přes Sibiř, Japonsko a Kanadu.

Dalším obrazem je toskánská krajina Z Trespiana (1927) ukrajinské malířky Natalie Gerken-Rusové (1897-1989). „I zde aukce pomůže zemi, z níž po nástupu bolševiků Gerken-Rusová právě před sto lety, v roce 1922, prchla,“ potvrzuje Tomáš Hejtmánek. „Azyl našla v tehdejším Československu. V Praze, Brně a Bratislavě působila jako malířka a scénografka. V Rumunsku se pak stala dvorní dekoratérkou interiérů rumunského krále,“ vypráví Hejtmánek. „Jsme rádi, že obraz Gerken-Rusové máme a že 14. června, přesně v den umělčiných nedožitých 135. narozenin, ho budeme moci nabídnout,“ uvádí.