Horace Emile Jean Vernet (30. června 1789 v Paříži – 17. ledna 1863 tamtéž) byl francouzský malíř a grafik. Vernet byl osobností velkého nadání, podivuhodně rychle uzrálou. Vyrůstal v uměleckém prostředí a výtvarné vzdělání získal od svého otce, malíře Antoine Charles Horace Verneta (1758–1835) a svého děda Jeana Michaela Moreaua (1741–1814). Svými rodinnými vztahy a postavením měl blízko i k jiným umělcům své doby a jeho dcera Luisa si vzala za manžela slavného malíře Paula Delaroche.
Vlevo: Malíř s dýmkou na vlastním autoportrétu
V roce 1834 se pod vlivem politických událostí a francouzské koloniální expanze přidružil k malířům cestujícím do Alžíru. Móda orientalismů francouzské malby té doby byla ve Vernetově případu obohacena osobními zážitky z Afriky a ze zkušeností z francouzské armády. Cestu do orientu v souvislosti s francouzskými militantními výboji opakoval autor i v dalších letech. Vernet jako osvědčený bataillista a malíř koní získával významné objednávky ať již v podobě zobrazování úspěchu Napoleonovy Velké armády (Versailles) tak za Třetí republiky při zachycování epizod krymské války. Věnoval se rovněž portrétní malbě a zaujaly jej mnohé literární předlohy (proslaveným se stal jeho obraz Mazepa). Vernet se zabýval rovněž ilustracemi a řada jeho děl se dočkala grafického přepisu (známých je nejméně 200 litografií a 500 rytin).
Horace Vernet ve večerní aukci Arthouse Hejtmánek
Horace Vernet se specializoval na vojenské a bitevní obrazy, ale maloval také podobizny a orientální žánrové výjevy, k nimž můžeme zařadit i dílo, které se objeví v naší večerní aukci – Předvádění arabského koně. Zálibu v kresbě a malbě koní i schopnost výstižné charakteristiky jejich rasy získal již v mládí pod vlivem otce. Obdiv ke krásnému zvířecímu tělu a jeho souladnému pohybu připomíná anglický kult koní a proto jsou patrně Vernetovy obrazy této tématiky občas blízké anglickým plátnům a grafice. Vernet měl skvělé kreslířské schopnosti, jež uplatnil nejen v malbě, ale i v grafice, především litografiích. Proslul lehkostí svého podání a také schopností improvizace, která se uplatnila v malířsky uvolněných a velmi rutinovaných skicách.
Horace Emile Jean Vernet. Předvádění arabského koně. Vyvolávací cena 1 800 000 CZK.
Olej na plátně, 49,5×61 cm, rámováno, datováno 1844, signováno vlevo dole. Obraz pochází z vrcholného umělcova období po jeho první cestě do Egypta. Romantický námět s beduínem a Arabem předvádějícím koně je založen na dokonalé kresbě a zároveň světelné malbě, která je příznačná pro vrcholný romantismus.
Anekdotické, úpravné dílo příležitostné charakteru je Vernetovou malbou přesvědčivého bravurního provedení, kterou již v roce 1824 (druhý rok, kdy se mladý umělec zůčastnil Salonu) obdivoval Stendhal. Vernetovi pozdější oponenti mu však právě onu bravuru vytýkali s poukazy, že maluje příliš mnoho a příliš rychle. Nicméně dílo bylo vytvořeno zkušeným, zralý malířem v době vrcholících zájmu o tuto část Egypta, zajímajícího Francouze z hlediska politického uplatnění a uchvacující Verneta již od jeho první návštěvy v roce 1839. Malba vznikla v době vrcholného romantismu, kdy Vernet patřil mezi nejoslovovanější specialisty svého druhu (orientální příběhy, vojenská tematika). Jako takové bylo Vernotovo dílo zhodnocení na výstavě (provázené rozsáhlým katalogem) – Les annés romantiques. La peinture Francaise de a 1815 -1850, pořádaného v roce 1996 v Musée des Beaux-Arts v Nantes, v Grand Palais v Paříži a v Palazzo Gotico, Plaisanee. Malba je typickou ukázkou exotické romantické vize, dobově módního orientalismu, který je v poslední době předmětem stále intenzivnější uměleckohistorického bádání, přičemž např. v roce 1989 byla tomuto tématu věnována berlínská výstava Europa und der Orient. Malbu lze označit za věrohodnou, příkladnou ukázku Vernetova stylu.
Kromě výstižné kresby a smyslu pro eleganci koně dokazuje obraz také Vernetovu schopnost působivě zachytit sluneční svit a celé ovzduší orientálního prostředí. Ke kultivované kresbě se pojí precizní plasticky přesná a cizelérsky určitá modulace, jejíž brilantní štětcové vypracování budil obdiv. Mluvilo se s velkým uznáním o ušlechtilosti jeho porcelánově hladkého dovršení plátna. I v tomto smyslu je obraz příkladem umělcovy malířské suverenity, jež jednala malíři slávu doma i v zahraničí. Vernet hodně cestoval a pracoval mimo jiné i pro carský dvůr v Rusku. Svou slávu získal především velkými obrazy bitevních scén v Národním Muzeu ve Versailles. Úžas budil obrovské plátno s Konstantinovým vítězstvím z r. 1839. Těžiště Vernetova umění tvoří právě dějově vynalézavé mnohafigurové výjevy, v nichž uplatnil své nesporné inscenační umění. Vernet, který v řadě obrazů oslavoval Napoleonovy válečné trumfy, upadl proto za restaurace na čas do nemilosti, ale později byl opět uznáván. Publikum jej považovalo za jednoho z největších malířů své doby. Generace realistů a moderních tvůrců rázu Baudelairova byla ovšem k H. Vernetovi mnohem kritičtější.
Srdečně zveme všechny milovníky umění na VEČERNÍ AUKCI 2018 již tradičně konanou v naší galerii v pražské čtvrti Bubeneč. Předaukční výstava bude probíhat v prostorách Arthouse Hejtmánek, Goetheho 17/2, Praha 6 od 19. 11. do 05. 12. 2018, (Po – Ne: 10.00 – 18.00)
/zdroj: Archiv Arthouse Hejtmánek, znalecké posudky PhDr. M. Mžykové, L. Meyera a Prof. J Neumanna./
Napsat komentář