Srdečně zveme všechny milovníky umění na JARNÍ ZAHRADNÍ AUKCI již tradičně konanou v naší galerii Arthouse Hejtmánek v pražské čtvrti Bubeneč. Aukce bude probíhat v prostorách přilehlé zahrady ve ČTVRTEK 31. května 2018 od 16 hodin a mimo jiné se bude dražit i obraz “Stojící akt”, který namaloval Jan Bauch.

Obraz „Stojící akt“ je autentickým, bravurně malířsky rozehraným dílem jednoho z nejvýznamnějších českých expresionistů, umělce, který svou tvorbou výrazným způsobem formoval téměř celé dvacáté století. Představuje mimořádně působivou reflexi autorova životního vitalismu, je, řečeno přímo jeho slovy, „výbuchem směrem k životu“, prozařujícím pochmurnou atmosféru padesátých let. Mistrným způsobem zde zachytil opojení z krásy a haptické bohatosti charakterizující ženské tvary. Jako by vyslyšel slova Augusta Rodina: „Tělo je model formovaný náruživostí.“ Jana Baucha přitahovaly náměty, které mu umožňovaly, vždy znovu a znovu, vyvolat svár a hru intenzit, hmot a světel. Proto se vracel „k tak od věků dramatickému ději, jakým je žena, tělo ženy, krása ženy, ta závratnost…“ (J. B.). Akt představoval jedno z jeho nosných témat.

V tomto obraze zachytil především své okouzlení modelem. Hlavním tvárným prostředkem je mu „plastické dobývání formy“. Bauch cítí voluminóznost forem, přistupuje k ženě jako „malující sochař“, poutaný její krásou a vyzývavou erotičností. (V této souvislosti je zajímavé zmínit, že většina autorových plastik jsou akty.) Dr. Kamil Novotný výstižně hodnotil, že autorovy „akty postihují samo ženství v plné animální síle…“.

JAN BAUCH (1898-1995) – STOJÍCÍ AKT – 1957 /  olej, plátno / Sign. vlevo nahoře: Jan Bauch / 1957/ 50×41 cm VYVOLÁVACÍ CENA: 85 000 Kč

„Stojící akt“ skvěle dokládá, jak v této době posílila v Bauchově malbě plastická složka výrazu, jak malíř pracuje s barevnou pastou jako s krásnou hmotou – „belle matière“. Touto „promalovaností“ odkazuje Bauch ke zděděné řemeslnické poctivosti (jeho otec byl vážený starosta spolku řezbářů a pozlacovačů na pražském Starém Městě a sám se v jeho řezbářské dílně vyučil). Dramatizace hmotné struktury obrazu na jedné straně vyplývala z jeho dosavadního vývoje, na druhé straně odpovídala dobovým tendencím evropské malby, aktualizující podněty expresionismu.

Obraz „Stojící akt“ je velmi krásným Bauchovým dílem, vyznačujícím se „prouděním života“, jehož vyjádření se stalo autorovým nejvlastnějším uměleckým programem. Skvěle svědčí o sugestivní síle Bauchova malířského projevu, která má adekvátní srovnání jen v těch největších jménech českého a šířeji evropského moderního malířství.

Jan Bauch (1898-1995), jeden z nejvýznamnějších českých umělců, prožil téměř celé 20. století a jeho citově vzrušené, lidsky i občansky angažované dílo přesáhlo hranice své generace a své země. Autorův umělecký odkaz, zahrnující výtvarnou práci více než sedmdesáti let, je unikátní syntézou mimořádných lidských a tvůrčích hodnot, jejichž smyslem bylo zachytit drama člověka, konflikty doby a rozpornou dynamiku moderního světa.

I když v popředí jeho zájmu bylo především malířství a sochařství, zabýval se i grafickou tvorbou, knižní ilustrací, návrhy na vitráže a tapiserie. Dotkl se scénografie a kromě úvah do novin a časopisů, úvodů do několika katalogů napsal dvě knihy: „Barvy století“ a „Čím jsem žil“. Pouhé vyslovení jeho jména vyvolá v paměti blankytná plátna z třicátých let pevně spjatá s poetismem, vybaví se nám jeho dramatické a malířsky vášnivé kompozice období let čtyřicátých, která patří k nejzávažnějším dílům, do nichž se natrvalo zapsala odpovědnost vůdčích uměleckých osobností k národu a v nichž se zrcadlí vzdor a tragika celé druhé světové války.

Připomeňme si jeho výtvarnou oslavu Prahy, nádherné akty, kytice a zátiší, do nichž promítal své smyslové zaujetí přírodou, na náměty s morálně-filozofickým podtextem, které postupem času vytvořily rozsáhlé tématické celky (cyklus Návrat Odysseův, Artisté, Katedrály, imaginární portréty…). Jeho vitální, expresivní projev v subjektivní transformaci vizuálního vjemu odporoval dogmatickým měřítkům komunistického režimu a po roce 1948 ho postihl zákaz vystavovat (trvající až do roku 1956).

I ve vysokém věku si Jan Bauch uchoval neobyčejně živý vztah k dění na kulturně-politické sféře. S Jindřichem Chalupeckým a Vítem Obrtelem angažoval vznik „Nové skupiny“, uměleckého sdružení, které získalo svolení k existenci až několik měsíců před Sametovou revolucí. V roce 1991 se svou ženou Helenou založil Nadaci Jana Baucha na podporu Literárních novin. Bauchovo humanisticky zásadové chování spolu s otevřeností jeho tvorby novým soudům a aktuálnímu zařazení se staly podnětnými pro tehdejší střední a mladou tvůrčí generaci, která se k němu manifestačně přihlásila na výstavách „Jeden starší – jeden mladší“ (1988) a „Mladí Janu Bauchovi“ (1989).

Bauchův postulát „nesmlčet svým světem na plátně nic, co je na životě brutálního a nelidského, a zároveň se vší silou držet jeho mohutnosti a krásy“, otevírá jeho dílo všem generacím s velkou naléhavostí i dnes.

Autor:arthouse-hejtmanek-rea-michalova
PhDr. Rea Michalová, Ph.D.,
Historička umění a kurátorka