Zdá se, že s Asií se s nastupujícím novým rokem zemního psa roztrhl pytel. Vzpomeňme výstavu The Reunion of Poetry and Philosophy / Zhang Xiaogang & Wang Guangyi, nebo Porcelán Qinghua Jiřího Straky vystavovaný v Galerii Zdeněk Sklenář. Asie je prostě „IN“. Bohužel, tento článek, jak již napovídá sám název, je o Asii, která je „OUT“.
Národní galerie se rozhodla k 25. únoru 2018 definitivně uzavřít expozici Umění Asie. Již jen pár dní tedy můžete obdivovat v paláci Kinských tuto v pravém slova smyslu jedinečnou kolekci. Pražská sbírka umění Asie a Afriky totiž obsahuje 13 tisíc předmětů a patří k nejlepším v Evropě. Proslulá je nejen kvantitou, ale i kvalitou. Zásadní význam sbírky proto spočívá také v tom, že téměř přesně dokumentuje obraz sběratelství asijského umění v českých zemích přibližně od poloviny 19. století do současnosti.
“Především ta čínská sbírka má takovou jednu výbornou část a to je čínská malba 20. století. Je úplně jedinečná v celosvětovém kontextu, nikde jinde než v Číně a na Tchaj-wanu tato díla neuvidíte. Neuvidíte je v takovém množství a v takové bohatosti. Právě tato sbírka se tady vystavuje a rádi bychom ji představili,” říká Michaela Pejčochová.
Dobrou zprávou je, že spolu s blížícím se koncem expozice, připravila Národní galerie velmi bohatý doprovodný program, kterému jsme neodolali ani v Arthouse Hejtmánek. Sbírkami nás provedla osobně kurátorka Michaela Pejčochová, za což ji patří velký dík. Škoda jen, že u takto významné události, nedokázala najít galerie trochu více prostoru, respektive času, který by si prohlídka zasloužila. Vážně by nebylo možné, alespoň pro uzavřené malé skupiny, jako byla ta naše, vyjednat půl až hodinku navíc? Z důvodu neprůstřelné otvírací doby paláce Kinských, se tak naše putování proměnilo skutečně v let. Avšak i přes svižné tempo to byl osvěžující zážitek a Michaele Pejčochové za to patří velký dík.
Sbírkami, jak je známe v současné podobě, nás naposledy provedla kurátorka Michaela Pejčochová. /Foto: Arthouse Hejtmánek/
Sbírka zahrnuje ukázky tvorby nejslavnějších čínských malířů 20. století Čchi Paj-š’e, Li Kche-žana nebo Sü Pej-chunga i indické miniatury 18. století. Zahlédnout můžete několik čínských maleb pocházejících z nákupu prezidenta Masaryka, který v roce 1931 navštívil v Mánesu výstavu čínského umění Josefa Martínka a vybral zde 96 děl, jež zakoupil ze svého jubilejního fondu pro budoucí sbírky Národní galerie. Tyto kusy patří dnes k nejzajímavějším ukázkám staré čínské malby na našem území. Z japonského umění uvidíte rané dřevořezy, současné kaligrafie, část unikátního cyklu „Kniha vějířů“ a jako dílo sezóny nově získanou lakovou plaketu s portrétem Jeana Domata. Jedná se o oválnou měděnou portrétní plaketu z dílny rodu Sasaja, krytou přírodním lakem. V českých veřejných sbírkách se v současnosti kromě ní nacházejí pouze dvě plakety tohoto typu. Jedna nese portrét Tychona de Brahe a patří do sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, druhá nese portrét Josefa II. a patří do sbírek státního zámku Kynžvart.
Po uzavření expozice v paláci Kinských budou vybrané předměty ze sbírky během letošního roku zpřístupněny ve Veletržním paláci ve formě tzv. schaudepot, tj. otevřeného depozitáře. Další osud sbírek ještě není úplně jasný. Hovoří se ale mj. o možné trvalé výstavě v jednom z paláců na Hradčanském náměstí.
Jasné je, že Loučení s Asií v Paláci Kinských udělá opravdu definitivní tečku za jednou z kapitol NG a nezbývá než doufat, že se se sbírkami brzy shledáme v nových prostorách. I tak to pravděpodobně bude záležitost několika let. Z reprezentativního paláce na Staroměstském náměstí pak galerie buduje prostor pro své výstavní highligty, na něž chce lákat mimo jiné i turisty.
Pokud jste se tedy ještě „nerozloučili s Asií“, máte nejvyšší čas!
/Foto: Národní galerie/
Napsat komentář