Julius Mařák v jarní aukci Arthouse Hejtmánek

Mařák, celým jménem Julius Eduard Mařák, byl synem zámeckého protokolisty Jana Mařáka z Heřmanic u Chocně. Narodil se v Litomyšli, kde také žil až do svých chlapeckých let. Již během studia na gymnáziu se učil malovat u Antonína Dvořáka z nedalekých Němčic.

V letech 1852–1853 studoval Eduard Mařák na pražské akademii u profesora Maxe Haushofera, poté v letech 1853–1855 studoval soukromě v Mnichově u profesorů Leopolda Rottmanna a Eduarda Schleicha. Později pobýval nějaký čas také ve Vídni, kde se u mědirytce K. J. Schmidta naučil technice leptu. Po roce 1860 působil Mařák jako ilustrátor a vyučoval ve šlechtických rodinách kreslení.

Stylově se jeho dílo postupně posouvá od patetického romantismu k realistickému plenéru. Jeho častým námětem byl les, který zachycoval romantickým, snivým způsobem. Mařákova barevnost se pohybuje především na škále zemitých hnědí, okrů a zelení a náladovost obrazů podporuje jeho práce se světlem. V pozdější tvorbě je patrné rozvolnění rukopisu, které předznamenává impresionistickou tvorbu jeho žáků.

Mařák a Mařákova krajinářská škola

V roce 1887 se Mařák přestěhoval do Prahy, kde mu bylo nabídnuto místo profesora na pražské akademii v ateliéru krajinomalby. Krajinářskou školu vedl dvanáct let a z jeho působení vzešla tzv. Mařákova krajinářská škola, která měla celou řadu významných žáků. Byli to mj. Antonín Slavíček, Václav Březina, František Kaván, Max Švabinský, Otakar Lebeda, Alois Kalvoda, Stanislav Lolek, Jaroslav Panuška, Ota Bubeníček, Jan Honsa, Josef Ullman nebo Mařákova dcera Josefina. Roku 1882 dostal zakázku na výzdobu Národního divadla, kterou dokončil v posledním roce svého života za pomoci dcery a některých žáků. Zemřel 8. 10. 1899 a pochován je na Vyšehradském hřbitově (hrob 6B-36).

Srdečně zveme všechny milovníky umění na JARNÍ ZAHRADNÍ AUKCI již tradičně konanou v naší galerii Arthouse Hejtmánek v pražské čtvrti Bubeneč. Aukce bude probíhat v prostorách přilehlé zahrady ve ČTVRTEK 31. května 2018 od 16 hodin a mimo jiné se budou dražit i následující díla Julia Eduarda Mařáka:

JULIUS MAŘÁK (1832–1899) – STUDIE SKALNATÉHO SVAHU polovina 70. let 19. století, olej, karton, 41 x 32 cm, sign. vlevo dole: J. Mařák

Z odborného posudku PhDr. Naděždy Blažíčkové-Horové: „Typická a velmi krásná studie skalnatého svahu od Julia Mařáka je po srovnání s dalšími malířovými díly pravděpodobně z 2. pol. 70. let 19. století. Mařák v 1. pol.  70. let navštívil Tyrolské Alpy, kde vzniklo množství kreseb a studií lesní přírody. Posléze se mnohé z nich staly podkladem pro větší olejové práce. Důvěrná znalost lesních zátiší, okrajů lesa nebo horských kamenitých svahů a skalnatých strání byla po celý život Mařákovi nevysychajícím pramenem malířské inspirace. Studie namalovaná detailní sametově měkkou kresbou štětcem v delikátně sladěném hnědo-žluto-zeleném koloritu, je toho zdařilým dokladem.“

JULIUS MAŘÁK (1832–1899) – LESNÍ TŮŇ NAVEČER, 1872-1875, kresba uhlem, papír, 24 x 30,5 (výřez), sign. Vpravo dole: J.Mařák, VYVOLÁVACÍ CENA: 18 000 Kč

Z odborného posudku PhDr. Naděždy Blažíčkové-Horové: „Příznačná a velmi krásná je kresba zachycující Lesní tůň navečer, jejíž vznik můžeme klást nejspíše do doby mezi lety 1872-1875. Tehdy se Mařák oženil a prožil s mladou manželkou, svoji žačkou, další tři roky v tyrolských Alpách. Výsledkem jsou romantické sentimentální lesní náměty. Nakreslil také několik večerních a nočních variant lesního vnitřku. Malebná uhlová kresba odstíněná bohatstvím šedých a hnědočerných valérů a hnědočervených světel zapadajcícího slunce ukazuje, jak Mařák v imaginativní tvorbě uhlem spíše maloval než kreslil. I když od zprvu komponované krajiny přecházel ke konkrétní a skutečné, především v ní hledal a nalézal dojmy, náladu a sentiment. Během svého života vytvořil Mařák velmi početný kresebný soubor. Kresba pro něj představovala nejen studijní materiál, ale i samotnou výslednou práci, jak dokazuje i předložená Lesní tůň navečer, vysoce kvalitní a typické Mařákovo kresebné dílo.“