Pokud jste zvědaví, jak se vlastně čte obraz, zavítejte v úterý 24. 4. 2018 v 18 hodin do Arthouse Hejtmánek. V rámci Týdne umění jsme pro vás spolu s Patrikem Háblem a Annou Beatou Háblovou připravili performance s právě tímto názvem – JAK ČÍST OBRAZ.
Pozornější z vás již jistě zaregistrovali obraz Japonská Krajina, který bude jednou z dražených položek naší nadcházející jarní aukce. Jeho autorem je Patrik Hábl, který se v tomto případě inspiroval jak japonskými dřevoryty 18. století, zejména dílem Katsushika Hokusaie, 36 pohledů na horu Fudži, tak vlastními asijskými cestami. Právě tento obraz poslouží jako ústřední bod našeho setkání.
Performance s nádechem tajemství.
Přestože základní rámec úterní události je daný, samotné „představení“ je zatím tajemstvím i pro nás. Těšit se ale můžeme na autorské čtení básní Anny Beaty Háblové, kombinované s performance a reálným sdílením zkušenosti, jak číst obraz. Konečný výsledek bude překvapením a výsledkem improvizace, momentální nálady a reflexe přítomného obrazu. V akci by se měla snoubit autorčina zkušenost s divadlem (Divadlo v Celetné) a s poezií jako takovou (Anně brzy vyjde třetí sbírka básní Nevypínejte).
Anna Beata Háblová (1983, Praha): architektka, teoretička, básnířka. Za architektonické návrhy i teoretické práce získala ceny Young Architect Award 2010, Young Planning Professionals Award 2012 a Juniorstav 2012. Publikovala básnické sbírky Kry (Mox Nox, 2013), Rýhy (Arbor Vitae, 2015) a básně v literárních časopisech Host, Tvar a Weles. V kulturním centru Dominikánská 8 moderuje večery s tématy poezie, umění a architektury. V roce 2017 jí vyšla komixovo-vědecká kniha Města zdí o historii, interpretaci a východiscích obchodních center ve vztahu ke městu.
Jedna z nejvýraznějších tváří současného domácího malířství, Patrik Hábl nám ve svých obrazech ukazuje sílu a krásu tradičních uměleckých forem i v dnešní multimediální době. V obraze Japonská krajina (2014) je motiv horské krajiny inspirovaný asijskými cestami a vychází i z japonského barevného dřevorytu 18. století, zejména z díla Katsushika Hokusaie, 36 pohledů na horu Fudži. Hora pro Patrika Hábla dlouhodobě představuje místo nejenom fyzického setkání s přírodními živly, ale i touhu po dosažení jejího vrcholu, jehož průběh je často důležitější než cíl samotný.
Napsat komentář