Vydáme-li se v Praze po Palackého nábřeží, jistě naší pozornosti neuniknou bělostná křídla Emauzského kláštera, též kláštera Na Slovanech. Novodobá křídla z něj činí snadno rozeznatelnou dominantu. Autorem impozantní přestavby se stal František Maria Černý, který nahradil pobořené věže kláštěra bělostnými betonovými křídly s pozlacenými hroty.

Černý stál před nelehkým úkolem zachovat charakter stavby, založené Karlem IV., s přestavěným barokním průčelím, později doplněným novogotickými věžemi a následně silně poškozeným po spojeneckém náletu roku 1945. Citlivá a zároveň odvážná realizace potvrzuje, že historická budova a moderní pojetí mohou jít ruku v ruce. Téma, které jsme však zvolili pro tento článek se věnuje poněkud jinému aspektu Černého tvorby.

Eamuzy--bombardovani-cerny-arthouse-projekt-hejtmanek

­

Architekt surrealista? František Maria Černý ve večerní aukci Arthouse Hejtmánek

V nadcházející večerní aukci nabídne Arthouse Hejtmánek doposud nezveřejněnou výtvarnou tvorbu Františka Marii Černého. Celkém tři kresby a čtyři olejomalby poodhalí autorův bohatý vniřní svět. Takový nepochybně funkcionalistického architekta formoval a inspiroval. V surrealistických vizích nahlíží na architekturu především umělecky. Nechává ji volně splývat se snovou krajinou, propojuje ji s nahými ženskými figurami a důsledně, téměř až vědecky, zkoumá linie a tvary. Černý porovnává tvary oblé, lidské a proměnlivé s tvary pevnými a statickými. Staví figuru ženy do kontrastu k iónskému sloupu nebo futuristickému sídlišti sestavenému především z vertikál. Pokud přihlédneme k jeho funkcionalistické tvorbě, nemůžeme se ubránit dojmu, že se autor na projekční ploše pokouší promítnout své vize budoucnosti.

frantisek-maria-cerny-1959-arthouse-hejtmanek

V malbě z roku 1959 staví do krajiny dominantu v podobě bílé zvlněné plastiky, která nabízí rafinovaný průhled na ostrov uprostřed moře. Oproti tvorbě, na jakou jsme od Františka Marii Černého zvyklí, postrádá plastika jakékoliv pravé úhly a je tvarována nezvykle volně.

frantisek-maria-cerny-1944-arthouse-hejtmanek

Do kontrastu k této idealizované krajině naopak můžeme postavit dílo z roku 1944, které zachycuje o poznání pesimističtější vizi plnou kouře, ohně a deformace. Hořící domy v pozadí doplňují zmrzačené a přeskupené figury a tvoří nový svět apokalyptické výpovědi.

frantisek-maria-cerny-1963-arthouse-hejtmanek

V abstraktní kompozici z roku 1963 autor podrobuje zkoumání základní geometrické tvary, ohýbá a láme linie a pracuje s perspektivou formou optických iluzí. Prostorové objekty mizí v plochách a z ploch se vynořují trojrozměrné objekty. Dílo se dá považovat za důkladné studium reality a za prospekci možností architektury. Ostré čtverce a jehlany kombinuje s průhledy a zvlněnými liniemi, které staví do přímého kontrastu ke geometrické dokonalosti pravých a ostrých úhlů. Kompozice a barevnost průhledů může dokonce evokovat interiér Corbusierovy kaple Notre Dame du Haut ve městě Ronchamp. Nad snovou krajinou Františka Marii Černého se vznáší pečlivě stínovaná koule – ztělesnění fyzikální dokonalosti jakožto tvar s nejmenším povrchem v daném objemu.

František Maria Černý – architekt budoucnosti

Při bližším zkoumání nacházíme v Černého bádání odkaz na slavného francouzského architekta – Le Corbusiera. Architektura se v jeho pojetí nedívala zpět do minulosti, ale pouze vpřed do budoucnosti. František Maria Černý tuto vizi pro své funkcionalistické stavby adoptoval a možný přesah, který v jeho dílech nacházíme můžeme přiřadit hnutí “De Stijl”. Hnutí vzniklo v první polovině 20. století v Nizozemsku a Františka Maria Černého značně inspirovalo. I chromatická škála, která se pohybuje převážně v základních tónech, nese možný rukopis tohoto neoplastického hnutí. Cílem hnutí “De Stijl” bylo nalézt abstraktní čistotu skrze matematická vyjádření, geometrii a základní barvy. Dochází tak k eliminaci nedokonalých křivek a k jejich následné harmonizaci pravými úhly. Pojítkem mezi tvorbou Le Corbusiera, hnutí De Stijl a tvorbou Františka Marii Černého je důkladné zkoumání za účelem hledání dokonalosti, harmonie a ideální formy. Nabízená tvorba je na aukčním trhu sběratelsky zcela unikátní a v současné době nemá srovnání.

frantisek-maria-cerny-emauzy-arthouse-hejtmanek

FRANTIŠEK MARIA ČERNÝ je významný představitel funkcionalistické architektury v Čechách. Po ukončení sochařsko-kamenické školy v Hořicích byl žákem Pavla Janáka na UMPRUM (1921–1923) a Josefa Gočára
 na AVU (1924–1926).  AVU absolvoval v roce 1927. Kromě přestavby kláštera Na Slovanech je také autorem činžovních domů v Praze-Vinohradech, vozovny v Praze-Motole, nemocnice v Kolíně a rekonstrukce památek, například zámek Benešov nad Ploučnicí (1958). Navrhl významný neoplastický projekt Úrazové pojišťovny dělnické (1924), projekt zástavby ND (1942) a Staroměstské radnice (1946).

Od roku 1924 byl členem uměleckého svazu Devětsil a SVU Mánes. Členství v uměleckém svazu Devětsil pravděpodobně inspirovalo Černého k výtvarné tvorbě, která je nepříliš známa veřejnosti.