Za studií na Akademii výtvarných umění v Praze byl Josef Šíma žákem Jana Preislera, jehož tvůrčí schopnosti i otevřenost k novým uměleckým poznatkům ho hluboce ovlivnily. Souběžně studoval na pražské a později brněnské technice – prohloubení znalostí přírodních věd, matematiky a fyziky, „poskytlo jeho básnickému duchu pevnou infrastrukturu a orientovalo ho k vědeckému myšlení, jehož bude užívat jako podivuhodného nástroje stavební reflexe, kterou bude upřesňovat svou intuicí“ (Monique Fauxová). František Šmejkal a Jiří Kotalík poukázali na to, že v raných krajinách působil na Josefa Šímu také vliv Antonína Slavíčka. Jestliže tento vliv byl v první fázi poněkud vnějšího rázu, plně se projevil v Šímově pozdním díle navázáním na Slavíčkovu práci se světlem v obrazech nesmírně oduševnělého výrazu.
Dnes patří Josef Šíma dlouhodobě mezi nejdražší české autory. Hned tři jeho plátna se poměrně nedávno prodala za částky nad 20 milionů korun a milionových cen dosahují i Šímovy práce na papíře. Letos se stal umělec rekordmanem, když jeho obraz dosáhl v aukci hodnoty více než 36 milionů korun. (Top 10 Josefa Šímy / Art+). Arthouse Hejtmánek zařadil do nadcházející večerní aukce i jedno z děl tohoto pozoruhodného umělce a můžeme tak tedy sledovat zda se trend stoupající oblíbenosti Šímových prací potvrdí.
Nabízený obraz „Bez názvu“ je originální, výtvarně nesmírně subtilní a neobyčejně produchovnělou prací Josefa Šímy, jednoho z nemnoha českých umělců, kteří se zapsali do dějin výtvarného umění i v mezinárodním kontextu. Josef Šíma je jedním z nejpozoruhodnějších představitelů malířské avantgardy, v jeho díle se spojují české i evropské tradice.
V roce 1921 se Šíma natrvalo usazuje v Paříži a v tomtéž roce se stává členem Devětsilu, který mu i nadále zprostředkovával dění a kontakty v rodné zemi. Je zprvu zaujat Ozenfantovým a Le Corbusierovým purismem, aby se od roku 1927 plně ztotožnil s filozofií skupiny Le Grand Jeu (Vysoká hra), seskupení především mladých francouzských básníků, které spoluzakládal. Maluje mytické prakrajiny a nehmotné krajinné elementy – nachází svůj vlastní výtvarný svět, který má blízko k surrealismu, i když s ním nikdy zcela nesplyne.
Druhá světová válka znamenala pro Šímu zásadní životní i umělecký přelom. V září 1939, několik dní po vyhlášení války Německu, byl Šíma jako francouzský občan mobilizován a přiřazen k ženijní jednotce ve Versailles. Přestože byl po třech měsících s ohledem na věk propuštěn a vrátil se ke své rodině, vypuknutí války pro něj bylo šokem, který v něm probudil traumatické zážitky ze zákopů první světové války a zcela podvázal jeho potřebu malovat. V červenci 1940 se přestěhoval do Pont Clair, kde strávil celou válku, a zapojil se do odbojového hnutí. Přestože se své tvůrčí ochromení pokusil v průběhu čtyřicátých let několikrát prolomit, k systematické práci se vrací až na podzim roku 1950 (kdy opouští místo poradce pro kulturní záležitosti při československém velvyslanectví v Paříži, jež přijal po osvobození). Je rozhodnut, že napříště bude opět už jen malířem.
Vysoká hra Josefa Šímy
Nebyla to snadná situace. Vyžadovala mnoho energie a pevné vůle. Šímovi bylo tehdy již devětapadesát a během jeho dlouhé tvůrčí odmlky se na něj v Paříži téměř zapomnělo. Formálních principy a témata svých starších obrazů postupně transformoval do nové, čím dál tím oproštěnější podoby. Smysl jeho malby se nezměnil. Byla to opět pomalá cesta od mnohosti k jedinosti, od výlučného k univerzálnímu, v níž se zrcadlila jeho nostalgie ztracené jednoty. Dospěl až k představám materializovaného světla, ke kosmickým vizím proměny hmoty v energii a energie v hmotu. Svou tvorbou, blízkou proudu lyrické abstrakce, se opět zařadil do dobových souvislostí moderního evropského malířství.
Dražený obraz je skvělým dokladem Šímova obohacení moderního pojetí krajinomalby. Spadá do začátku druhé etapy jeho díla (1950-1971), během níž autor vytvoří svá další vrcholná díla vyznačující se neobyčejnou duchovní hloubkou a zcela mimořádnou malířskou kulturou. Posuzované dílo svědčí o nadčasové platnosti Šímovy tvorby, její jemnosti a síle zároveň. Autor se zde zbavuje jakýchkoli odkazů k jevové realitě a pojmově rozlišitelným předmětům, aby se „ponořil“ do samého nitra země, navrátil se k prapůvodnímu stavu „materiae primae“, k prvotnímu chaosu ještě nezorganizované hmoty, z níž se teprve začínají rodit první archetypy tvarů a neurčité zárodky forem. Konkrétní, avšak ještě nepojmenovatelný tvar tu krystalizuje z prázdnoty nekonečného vesmíru, z tajemných mlhovin, jimiž se prodírá rozptýlené světlo. Posuzované dílo „Bez názvu“ je fascinujícím ztvárněním zrození hmoty, jež výmluvně vypovídá o tajemství světa a lidské existence. Tichá, noblesní naléhavost, s jakou se tu setkáváme, patří k nejvlastnějším přínosům Josefa Šímy do dějin moderního umění.
Autor:
PhDr. Rea Michalová, Ph.D.,
Historička umění a kurátorka
Srdečně zveme všechny milovníky umění na VEČERNÍ AUKCI 2018 již tradičně konanou v naší galerii v pražské čtvrti Bubeneč. Předaukční výstava bude probíhat v prostorách Arthouse Hejtmánek, Goetheho 17/2, Praha 6 od 19. 11. do 5. 12. 2018, (Po – Ne: 10.00 – 18.00)
Napsat komentář