Bugatti v Arthouse Hejtmánek? Proč ne? Vždyť málokterá značka vzbuzuje takové emoce jako právě Bugatti. Krásu a preciznost strojů nesoucích tuto značku vnímají v rozechvění nejen automobiloví nadšenci, ale snad všichni lidé obdaření vkusem, smyslem pro estetiku či láskou k řemeslu a obdivu k detailu. Není divu. Předpoklady pro všechny tyto vlastnosti byly totiž doslova v genech mladého Ettore Bugattiho, který se narodil v roce 1881 v Miláně. Jeho otec byl známý návrhář nábytku a jeho mladší bratr Rembrandt byl pro změnu skvělým sochařem.

Ultimátní supersportovní vůz, Bugatti Chiron, před ústředím značky ve francouzském Molsheimu. /Bugatti/

Rodí se legenda

Od mládí byl Etorre fascinován technologií a mechanikou automobilů, které byly tou dobou ještě v  plenkách. Už ve svých sedmnácti letech namontoval motor na tříkolku, se kterou se účastnil závodů. Postupně rozšiřoval své technické a matematické znalosti a ukázalo se, že jeho myšlenky jsou více než jen výplody rozjitřené představivosti. Od začátku se snaží vytvořit to, co nazývá „Pur Sang“, neboli čistokrevný design, kde vysoký standard z hlediska technické konstrukce a výkonu musí být vždy vázán na jeho vytříbený smysl pro estetiku.

Roku 1901, ve dvaceti letech představil svůj první skutečný automobil známý jako typ 2, který mu otevřel dveře do světa automobilového průmyslu a také závodů. Tento vůz zaujal Barona de Dietricha z Niederbronnu, takže se mladý, stále nezletilý konstruktér, záhy stěhuje do Alsaska. Díky jeho nízkému věku musí smlouvu s De Dietrich company podepsat za Ettoreho jeho otec Carlo. V roce 1902 tak vzniká první série vozů známých jako De Dietrichovy Bugatti. V roce 1909 zakládá Ettore v Molsheimu svůj vlastní podnik a jeho modely jsou čím dál úspěšnější jak u zákazníků, tak na závodní dráze.

V archivech je i tato fotografie – aby nebylo pochybností o výjimečnosti řidičky ani vozu, pro jistotu v kolorované verzi… /K&K Bugatti Register/

Model 35 startuje

V roce 1924 debutuje Model 35 a přestože nezvítězil v prvním závodě Grand Prix de l’A.C.F.  stane se nejúspěšnějším závodním vozem Bugatti. Po téměř 10 let dominuje type 35 závodní scéně a získává více než 2000 vítězství. Používá se nejen jako závodní auto, ale také se stává jedním z prvních tzv. supersportovních vozů, které mají komerční úspěch u „běžných“ zákazníků.

Nezmínit v souvislosti s Bugatti a typem 35 Elišku Junkovou by bylo nenapravitelným hříchem. Jedna z největších závodnic minulého století sedlala právě tento vůz, navíc pro Bugatti v trochu neobvyklé, žluté barvě. „Barva mého auta byla jasná, teplá žlutá, aby mi připomínala radost a slunce.“, řekla k tomu sama závodnice. Jak se na tuto ženu dívali její rivalové závodníci, tedy muži, mohou připomenout slova slavného jezdce Louise Chirona:

Eliška Junková dokázala svou jemnou rukou kouzlit volantem jako renesanční umělec. Patřila neodmyslitelně k vozům Bugatti jako krásná růže do vázy z českého křišťálu.

Mimochodem právě po tomto závodníkovi je pojmenován poslední model Bugatti – Chiron.

 

Bugatti ve večerní aukci 30. 11. 2017

Není cílem Arthouse Hejtmánek přinést podrobnou historii Bugatti a ani zatím nemáme jeden z těchto vozů v nabídce, přestože jsme zařazení automobilu do naší aukce již několikrát zvažovali. Každopádně máte-li chuť přenést do svého domova či sbírky ducha Bugatti a závodění, možnost by tu byla — nejedná se přímo o reálný vůz, ale na zajímavosti a kráse to draženému artefaktu rozhodně neubírá. Nakonec posoudit to můžete sami při návštěvě naší předaukční výstavy, nebo přímo při aukci. Těšíme se na Vás!

BUGATTI 1926-27 Bronz 21,5 × 35,5 × 73,5 cm. BEDŘICH STEFAN (1896–1982) Značeno na plintě “Stefan, firma Anýž. Praha VII.” /Arthouse Hejtmánek/

Ikonická bronzová socha závodního auta typu Bugatti 35, pocházející z významné vídeňské sbírky, je jedním z nejreprezentativnějších děl výtvarného směru – civilismu, oslavujícího technický pokrok. Jak popisuje Doc. PhDr. Šetlík: “Kolem roku 1924, kdy Stefan po absolutoriu u Jana Štursy na Akademii výtvarných umění v Praze začal asistovat v ateliéru Otto Gutfreunda, byl zaujat poesií civilního života. V něm ho zaujaly také sportovní náměty. Chápal je jako příznačné téma doby, v níž se sportovní soutěžení dostávalo do středu pozornosti (nebyl v tomto směru jediný, jak ostatně dokládá souběžně vzniklý Motocyklista Otakara Švece). Téma ztělesnil Stefan v zachované Hráčce tenisu a později nezvěstných kompozicích Měření času a Oprava pneumatiky. Automobilismus ho podle svědectví zaujal. Srovnání s Opravou pneumatiky napovídá, že sochař zpracoval příbuzný motiv, jimž je předložená kompozice Bugatka. Bugatka je umístěna na dlouhé mírně vyzdvižené plintě, aby byl vyvolán dojem pohybu. Za dominantní rys autorova přístupu lze považovat úspornou věcnost pojetí, jež odpovídá stavbě vozu a modelaci obou figur v kabině auta, řidiče s přilbou a spolujezdkyně. Proti tradičním zvyklostem počítal umělec s přednostním pohledem shora, případně čelně”.

Vyvolávací cena: 300 000 Kč