Josef Hlinomaz (1914 – 1978). Přiznejme si, většina z nás má toto jméno spojené zejména s nezapomenutelnými výstupy v televizních filmech. Přestože jeho role byly v naprosté většině role vedlejší, epizodní, či se jednalo vysloveně o “štěky”, jeho charakteristický projev a herecký styl málokoho nechal chladným. Nezřídka dokonce upoutal diváky více než hlavní postavy. Kdo by nepamatoval smrdutého pistolníka Grimpa z muzikálu Limonádový Joe aneb koňská opera, svérázného opilce z filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku, nebo ústavního zřízence Arnošta z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje?
„Malování mám rád, protože jsem u něj sám a nikdo mi do něj nekecá.“
Josef Hlinomaz se narodil v Praze 9. října 1914 jako čtvrté dítě v rodině hudebního skladatele a pedagoga Václava Hlinomaze. Po svém otci zdědil výrazné umělecké vlohy hudební, herecké i výtvarné a stejně jako on hrál i v příbramském ochotnickém divadle. Jako dítě se naučil hrát na klavír a housle. Po maturitě nejprve dva roky studoval malířství na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, ale po neshodách s tamními pedagogy přešel na studium herectví na dramatickém oddělení pražské konzervatoře, kterou absolvoval v roce 1940. Za svůj život ztvárnil desítky rolí v divadle, televizi a ve filmu.
Josef Hlinomaz v Arthouse Hejtmánek
Spotěšením může oznámit, že jedno z děl Josefa Hlinomaze se bude dražit na podzimní aukci 30. listopadu 2017. Předaukční výstava bude probíhat od 16. 11. a tým Arthouse Hejtmánek se samozřejmě těší na vaši návštěvu.
Lidský červ – Vzácný obraz z raného období se na první pohled vymyká z tvorby Josefa Hlinomaze. Hlavním povoláním komediální herec, jako malíř částečný autodidakt, patří mezi významné naivní malíře. Převážnou část jeho maleb tvoří mnohofigurální kompozice humorných, mnohdy epických námětů v jasných barvách. Tmavší kolorit obrazu a určitá míra úzkostnosti jej proto může vyčleňovat z povědomého a očekávaného stylu, v absurdně groteskní scéně je nám však již znám.
Vyvolávací cena: 300 000 Kč
Kdo zná trochu blíže náš tým v Arthouse Hejtmánek, pravděpodobně tuší, že sledování televize není náš největší koníček a Josefa Hlinomaze vnímáme nejen jako herce, ale hlavně jako svébytného výtvarného umělce. Kromě herectví měl Josef Hlinomaz druhou velkou lásku – malířství. Tomu se intenzivně věnoval již od druhé světové války, kdy se konala také jeho první skupinová výstava. Jeho surrealistické obrazy, plné humoru, poezie a žertovně laděné fantazie byly stejně osobité a originální, jako bylo jeho herectví. V r. 1963 se zúčastnil výstavy pořádané Spolkem výtvarných umělců Mánes a o rok později uspořádal výstavu ke svým padesátým narozeninám. Jako malíř tvořil díla inklinující ke kubismu, naivismu a surrealismu.
Sám Hlinomaz svůj malířský umělecký projev nazýval surneonaivismem. Jeho způsob malby se vyznačoval neobvyklým stylem, kdy začínal své obrazy malovat od středu do stran. Věnoval se také knižní grafice a v roce 1967 doprovodil ilustracemi Poláčkův román Bylo nás pět. Svou uměleckou mnohotvárnost potvrdil ve filmu Všichni dobří rodáci, když namaloval pro Vojtěcha Jasného celý interiér venkovské restaurace, ve které se odehrávala taneční zábava a zároveň si v něm i zahrál.
Svůj až do konce
Odchod Josef Hlinomaze z tohoto světa byl poplatný humoru s jakým procházel celým svým životem i uměleckou tvorbou. Přes zhoršený zdravotní stav a zákaz lékařů vycestoval do bývalé Jugoslávie k moři. Devátý den dovolené ve Splitu si šel zaplavat, vypil kávu, típl cigaretu a způsobem pro něj typickým řekl: „A teď už můžete jít do prdele.“ Ulehl na kanape a krátce na to zemřel na infarkt. Ať už je tato historka, kterou si zamiloval především bulvár, pravdivá či nikoli, nic to nemění na tom, že se Josef Hlinomaz zapsal do paměti a srdcí mnohých z nás nesmazatelným způsobem. Popularita děl tohoto Malujícího šašoura stoupá rok od roku, o čemž svědčí řada výstav a zvyšující se zájem galerií i soukromých sběratelů o originální díla tohoto svérázného umělce.
Sbírku několika jeho obrazů vlastní Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích a Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou. V roce 1976 o něm Jiří Brdečka natočil krátký dokumentární film Dvojí život Josefa Hlinomaze. Jeho pozůstalost uspořádal a knižně vydal Jan Krůta v knížce Majoucta.
Výstavy:
Josef Hlinomaz Malující šašour, Galerie U Betlémské kaple, Praha, 3. – 27. 11. 2011;
Galerie Františka Drtikola Příbram, Vzpomínky na budoucí Příbram, 2012;
Josef Hlinomaz, Obrazy, MK Uničov, 4. 6. 2013 – 2. 9. 2013, Uničov;
Josef Hlinomaz, Majoucta, pane Hlinomaz, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, 25. 3. 2014 – 20. 5. 2014, Havlíčkův Brod;
Josef Hlinomaz herec a malíř, Dělá mi potěšení rozesmávat lidi, 5. 6.-1. 8. 2014, Prácheňské muzeum v Písku;
Josef Hlinomaz, Elektrifikace vesmíru, European Arts Investments, srpen – září 2014, Praha.
Napsat komentář