Sochař Jiří Seifert – Poprvé kompletní

V pátek 5. 4. proběhla v Museum Kampa vernisáž dlouho očekávané výstavy Sochař Jiří Seifert. Pokud Vás zajímá dění kolem Arthouse Hejtmánek, neunikly vám jistě informace o chystané stejnojmenné publikaci, monografii, kterou jsme autorovi vydali. Nebudeme Vás nyní obtěžovat popisem Seifertovy expozice v Museu Kampa, ze které máme velikou radost a samozřejmě doporučujeme ji navštívit. Prohlédnout si můžete pár fotografií ze zahájení i interiérů samotné výstavy. Co bychom naopak chtěli znovu připomenout, je právě monografie, kterou si můžete zakoupit na našich stránkách (ZDE).

Bára Seifertová (dcera autora) promlouvá při zahájení výstavy. Mimo jiné zve na netradiční “raut”, který odkazuje na spontánní pohoštění, jaké kdysi připravil její tatínek pro své přátele. Sestávalo z housek, jablek a vína.

Monografie se zabývá sochařským dílem autora v co nejširších biografických, historických i uměleckohistorických souvislostech. Přibližuje Seifertovu volnou tvorbu i realizace v architektuře a veřejném prostoru od doby jeho studií v ateliéru Bedřicha Stefana na pražské UMPRUM, přes angažované období šedesátých let v Liberci, po dobu nuceného azylu v rodinném domě v Řevnicích a návrat do veřejného života po roce 1989.

První knižní monografie sochaře, kreslíře a restaurátora Jiřího Seiferta (1932–1999) vychází v nakladatelství Arthouse Hejtmánek, které se kromě vysoce ceněných aukčních katalogů zaměřuje i na vydávání uměleckých publikací a monografií.  Kniha bude poprvé představena u příležitosti autorovy velké retrospektivní výstavy v pražském Museu Kampa (6. dubna – 9. června 2019). Autorkou textů je Jitka Hlaváčková, editorka Marie Kratochvílová. Obrazové editace a grafické úpravy se zhostila Jana Jebavá ze studia Datle. Velké poděkování patří také umělcově rodině, manželce Haně, dceři Báře a vnučce Anně, za jejich pomoc a laskavé poskytnutí materiálů z rodinného archivu.

„Uprostřed střídajících se rychlých epoch uměleckého a společenského života zůstával charakterní Seifertův postoj oporou českému alternativnímu umění a vysokou uměleckou hodnotou. Monografie Jitky Hlaváčkové postihuje vnitřní jednotu Seifertova díla ve vzájemné vazbě děl pro veřejný prostor a děl intimních.“

Profesor Petr Wittlich

Monografie je členěna do pěti kapitol podle životních a tvůrčích etap umělce, přičemž každá část je předznamenána výběrem celostránkových reprodukcí nejdůležitějších děl, která v dané době vznikla. Text, doprovázený dalším bohatým obrazovým materiálem, je hojně doplněn citáty ze statí teoretiků umění, kteří se v dané době dílem Jiřího Seiferta zabývali, například kurátora první monografické výstavy (Bochum, 1992) Petra Spielmanna, Miroslavy Hájek, Mojmíra Horyny, Jiřího Mašína, Nadi Řehákové a dalších. V paralelní rovině knihy probíhá soukromější dějství: v úryvcích rozhovorů s autorovou ženou Hanou Seifertovou, ve skicách a kresbách, a především v unikátních zápisech z umělcových deníků s náčrty zamýšlených sochařských prací a mnoha autentickými komentáři, vypovídajícími o hloubce myšlenkového světa a šíři kulturního rozhledu, o velkorysosti a výjimečném charakteru Jiřího Seiferta.

Podstatnou část monografie pak tvoří kompletní životopisné i bibliografické údaje autora: soupisy katalogů, časopiseckých článků, sympozií, knižních a encyklopedických publikací, a především kompletní soupis sochařského díla včetně vyobrazení.

Jiří Seifert

Autor patří mezi nejvýznamnější české sochaře 2. poloviny 20. století. Pro své politické názory však po r. 1968 zůstával na okraji aktivního umělecké dění. Jiří Seifert studoval v letech 1952-58 UMPRUM v ateliéru prof. Bedřicha Stefana. Po studiích odešel do Liberce, kde působil až do r. 1970 a kde vytvořil i základní kámen pro věž na Ještědu. V r. 1965 se účastnil Bienále mladých v Paříži, kde získal cenu a v r. 1968 byl zařazen na přehlídku současného čsl. sochařství v Musée Rodin v Paříži. Po odchodu do Liberce vytvořil v r. 1969 zásadní díla: Morový sloup a v St. Margarethen monumentální Zvonici pro Jana Palacha. Pro jeho politické postoje mu bylo znemožňováno vystavovat i účastnit se zahraničních sochařských sympózií, na která byl opakovaně zván. Na počátku 90. let začal Seifert znovu aktivně vystavovat a účastnit se domácích i zahraničních sympózií. Velkou soubornou výstavu sochaři uspořádalo v r. 2019 Museum Kampa. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha soukromých sbírkách a všech státní galeriích, v zahraničí např. v The British museum.

Tomáš a Marie Hejtmánkovi představují monografii Sochař Jiří Seifert

­