Jiří John ve Zlíně: Cestou spojeni

Galerie Václava Chada ve zlínském zámku představuje rozsáhlou retrospektivu malíře a grafika Jiřího Johna, který by letos oslavil 102. narozeniny. Jeho život vyhasl v pouhých 49 letech, ale dílo, které zanechal, je rozsáhlé a stále přitahuje pozornost diváků i odborníků z uměleckohistorického světa. Výstava pod názvem Cestou spojeni, která obsahuje téměř devět desítek jeho děl, je doplněna díly sedmi umělců, kteří byli jeho žáky večerní školy na Akademii výtvarných umění – Marie Blabolilové, Anežky Kovalové, Miroslava Kovala, Ivana Ouhela, Michala Ranného, Svatopluka Slovenčíka a Petra Šmahy. Výstava je k vidění do 24. srpna. V ohlédnutí za dílem velkého autora 20. století jsou představena i díla raná, která se objevila na této výstavě poprvé. V kontextu jsou tak přiblíženy vývojové kroky autorova díla. Zlínská galerie vyhledala díla jak ze státních, tak ze soukromých institucí. Výstava několika autorů stojí v každém případě za zhlédnutí.

V galerii Arthouse Hejtmánek byl Jiří John uveden několikrát. Ať už skvostným olejem, grafickými listy, nebo velice zajímavým dílem, které bylo přivezeno ze švédského Stockholmu v souboru děl z bývalého Československého velvyslanectví. Tisk na plátně Listoví z roku 1966 se vydražil v zimní aukci 2024 za rekordních téměř půl milionu korun. Toto vskutku ojedinělé dílo velikosti 155 x 236,5 cm okouzluje svojí temnou tematikou přírody, která znalcům Johnova díla připomene jeho grafiky.

Tvorba tohoto vnitřně křehkého autora druhé poloviny 20. století se vyznačuje vztahem k přírodě, živým organismům, přírodním strukturám, zrození, či klíčení až po tlení a rozklad na povrchu nebo pod povrchem země. Dílo zobrazuje rovnováhu mezi člověkem a přírodou a krajina Jiřího Johna je i prostorem vnitřního řádu, který vyznával. Jako pedagog měl nemalý vliv na celou generaci výrazných umělců. Jedním z nepominutelných počinů v jeho tvorbě je zaznamenávání jmen obětí holocaustu v Pinkasově synagoze v Praze. Po dobu pěti let s kolegou ze skupiny UB12 a přítelem Václavem Boštíkem na přání tehdejší ředitelky PHDr. Hany Volavkové vypsali na zdi 78 000 jmen těch, kteří nenávratně zmizeli v nacistických táborech smrti.

Stěžejním živlem Jiřího Johna byla země. Hledal elementární tvary, přírodní děje, koloběh usínání a vzkříšení. Osud krajiny obnažený v jediném spícím zárodku života se stává malým kousíčkem naděje v ponuré zimě. Téměř monochromatická kompozice Přezimování s vlnovkami simulujícími modelaci půdy a malým vegetálním ostrůvkem se snaží dotknout metafyzického absolutna. Nesmrtelný brouk, který v mrazu zdánlivě umírá při prvních paprscích světla zvovu ožívá. Jiří Šetlík, z jehož sbírky dílo pochází, jej popsal následovně: “To je ten podivný brouk, který se hrabe ve vrstvách zeminy, neboť přežil proud ledu a je znamením neustálého obnovování života.” Publikováno: Zemina, J.: Jiří John. Arbor Vitae, 2019. str. 245, Šetlík, J., Vrba, T.: Jiří Šetlík: Provázejí mne životem. Muzeum umění a designu Benešov, 2019. s. 22 – 25, 30. Obraz byl v roce 2023 u nás v aukci vydražen za rekordních 3 000 000 korun.