Pocta triu významných soudobých sklářských legend „CHIHULY – LIBENSKÝ – BRYCHTOVÁ“, ale i poodhalení neobyčejného příběhu vzájemného respektu, podpory a přátelství, které navzdory politickému režimu přetrvalo neuvěřitelných padesát let. Tak definují pohnutky k uspořádání výstavy její autoři. Výstavu pořádá Centrum DOX ve spolupráci s Chihuly Studio a rodinami Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.
Blýskání na lepší „skleněné“ časy
Zájem veřejnosti i sběratelů o sklářskou tvorbu se mohl zdát v poslední době trochu upozaděný. Nutno podotknout, že neprávem. Proto Arthouse Hejtmánek vítá každý počin s uměleckým sklem spojený. Nedávno jsme měli možnost navštívit smíchovskou Portheimku, kde vzniklo nové muzeum skla pod taktovku Musea Kampa a tentokrát jsme se plni očekávání vypravili do unikátních prostor DOX, v pražských Holešovicích.
Centrum současného umění DOX stojí za návštěvu samo o sobě. Budova centra vznikla přestavbou staré továrny na multifunkční prostor a stala se dokonalou ukázkou současné světové architektury. Autorem projektu je architekt Ivan Kroupa. Úctyhodnou (více než 3000 m2) výstavní plochu doplňuje kavárna, knihkupectví a designový obchod. V prosinci 2016 se objevila nad Centrem DOX originální architektonická intervence ve tvaru vzducholodě, nazvaná Gulliver.
Výstava dokonale využívá víceúrovňové možnosti prostoru DOX. Přestože je koncipována jako společná, přirozeně odděluje obě tvůrčí dílny a ukazuje rozdílnost rukopisu autorů. Již první nahlédnutí a vstup do expozice je vizuálně fantastický. Ve velkorysém prostoru velké haly je instalováno 6 lustrů z dílny Dala Chihulyho. Zachvátí Vás svou živostí a organickým asymetrickým vzhledem. Často jako by si sklo samo hledalo svou cestu a tvar. Ve spojení se zářivými barvami a světlem se jedná o jedinečný estetický i emociální zážitek. Navíc dva z těchto monumentů, Lustr ve tvaru ananasu a rubínové barvy a Uranově zelený lustr s rampouchy, jsou vytvořeny právě pro tuto výstavu. Zbylé exponáty již byly součástí dřívějších instalací, ale to jim na podmanivosti a bizarní kráse neubírá.
Jaroslava Brychtová, Dale Chihuly a Stanislav Libenský jsou tři klíčoví tvůrci spjatí s týmž materiálem, z nichž ovšem každý využívá zásadně odlišné postupy. To, že se tyto osobnosti ze zcela odlišného prostředí a příslušníci odlišných generací, kteří ani nehovořili stejným jazykem, staly dobrými přáteli, je svým způsobem zázrak a dokládá to skutečnost, že umění dokáže prolamovat hranice a sjednocovat.
Douglas & Katya Hellerovi, 2018
Na velkou halu navazují komornější prostory, kde jsou instalovány objekty dvojice Libenský – Brychtová. Ve výběru, který provedl Jaroslav Róna, žák, obdivovatel a blízký přítel Stanislava Libenského, jsou zastoupeny objekty z taveného křišťálového skla, i temné postavy z posledních let spolupráce obou umělců. Selekce je zaměřená na méně známé realizace a svou decentní, spíše tlumenější barevností a jednoduchými tvary jsou určitým protikladem Chihulyho organické živelnosti. Výstavu doprovází kresby a malby Libenského i Chihulyho, podle kterých byly realizovány plastiky, resp. sádrové modely pro jejich odlévání.
V jakémsi „meziprostoru“ najdete stěnu s časovou osou popisující klíčové okamžiky v tvorbě, životě i přátelství u těchto tří autorů. Pokračování výstavy na balkoně v prvním patře, vám nabídne i jinou perspektivu při pohledu na Chihulovy lustry.
Součástí výstavy je pak i projekce krátkého dokumentu, který může zejména mladším ročníkům připomenout, že svoboda není samozřejmostí. Ano z dnešního pohledu se zdá neuvěřitelné, že nemůžete překročit hranice kvůli tomu, že máte příliš dlouhé vlasy, nebo že nemůžete ukázat zahraničním kolegům svou práci, aby se zamezilo špionáži.
Právě v takové době ale vznikalo dílo Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové a také jejich až neuvěřitelné „česko-americké“ přátelství s Dalem Chihuly. Ten se pod silným dojmem z jejich monumentálních skleněných plastik na EXPO ‘67 v Montrealu rozhodl oba umělce navštívit v tehdejším komunistickém Československu. Toto setkání bylo počátkem dlouhodobého přátelství a uměleckého vztahu tří legend soudobého uměleckého sklářství.
Jaroslava Brychtová
Narodila se v Železném Brodě v roce 1924. Studovala na VŠUP, po válce sochařství na AVU. Byla zaměstnána jako výtvarnice v Železnobrodském skle (1950–1984). Od poloviny 50. let spolupracovala se Stanislavem Libenským (zemřel v r. 2002), jeho malířské vidění se geniálně spojovalo s její sochařskou představivostí. Časem patřili ke světové špičce. Dostali mnoho ocenění, např. Grand Prix na Expu 58 v Bruselu, Zlatou medaili na Art Biennale v Sao Paulu (1966), Bavorskou státní cenu (1967). V roce 2005 byla J. Brychtová oceněna medailí Za zásluhy o stát. Jejich tavené plastiky jsou zastoupeny v řadě světových sbírek (např. The National Museum of Modern Art Kyoto, The Corning Museum of Glass v USA, The Metropolitan Museum of Art New York, Národní galerie Praha).
Stanislav Libenský
Narodil se v Sezemicích u Mnichova Hradiště v rodině kováře v roce 1921. Chtěl se stát malířem, ale jeho otec preferoval sklo, protože se jím dá snadněji uživit. Od roku 1937 do roku 1950 prošel postupně Odbornou školou sklářskou v Novém Boru a v Železném Brodě a Vysokou školou uměleckoprůmyslovou – zde nejprve v Holečkově a poté v Kaplického ateliéru. V roce 1945 založil spolu s absolventy UMPRUM v Novém Boru Blok českého skla a Výtvarné středisko. Z nich vznikl podnik Umělecké sklo, který produkoval nadstandardní prototypy skleněných předmětů pro sériovou výrobu. Od roku 1954 společně s Jaroslavou Brychtovou vytvářel skleněné plastiky. V letech 1963-1987 působil jako vedoucí ateliéru sklářského výtvarnictví na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Plastiky z taveného skla vytvořené dvojicí Brychtová-Libenský jsou dnes považovány za klasiku světového uměleckého sklářství. Zemřel roku 2002.
Dale Chihuly
Narozen 1941. Je americký multimediální umělec. Studoval na University of Wisconsin a Rhode Island School of Design, kde také v letech 1968-1980 vyučoval. Chihulyho díla jsou zastoupena ve více než 200 sbírkách po celém světě. Mezi jeho samostatné výstavy patří Chihuly Over Venice (1995-96), Chihuly in the Light of Jerusalem (1999) a výstavy v de Young Museum v San Franciscu (2008), v Museum of Fine Arts v Bostonu (2011) a v Montreal Museum of Fine Arts v Kanadě (2013). V roce 1969 navštívil Československo a spřátelil se se Stanislavem Libenským a Jaroslavou Brychtovou. V následujících letech se všichni tři stali předními hybateli mezinárodního hnutí ateliérového sklářství.
Libenský – Brichtová na aukčním trhu
Dvojice Libenský–Brychtová patří mezi nejdražší a nejvyhledávanější autory i na světovém trhu. Za částky převyšující v přepočtu milion korun byly vydraženy již dvě desítky jejich děl. Např. na aukci francouzské aukční síně Audhuy’s v Nancy prodaly plastiky Horizont a Oči pyramidy za 60 a 48 tisíc eur (1,6 a 1,3 milionu korun). Historické maximum drží monumentální sklobetonová vitráž Oheň a sklo I z let 1959–61, která měla být v září 2011 v Německu vydražena za 335 tisíc eur (8,3 milionu korun). Protějšková vitráž Oheň a sklo II však na téže aukci aukční síně Dr. Fischer v Heilbronnu zůstala neprodána. Obě desky o rozměrech 160 na 260 cm původně zdobily vstupní halu administrativní budovy podniku Jablonex v Jablonci nad Nisou. Na trh se dostaly na jaře 2011 po krachu podniku a rozprodeji jeho továrního areálu. Dnes jsou obě vitráže ve sbírce majitele sklářské společnosti Lasvit Leona Jakimiče a mají se stát jedním z centrálních kusů expozice chystaného muzea českého skla ZIBA v bývalé Živnobance na pražských Příkopech. V propagačních materiálech muzea se uvádí, že cena tohoto díla je dva miliony dolarů (40–48 milionů korun)
artplus.cz
Napsat komentář