Ruské umění ve Večerní aukci 2020

Ruské umění na Večerní aukci 2020 zastupuje několik významných děl ruských autorů, kteří si velmi dobře uvědomovali moc přestav a sílu myšlenky. Někteří vynikali v žánrových námětech, jiní využívali umění k zobrazování závažných témat a vyzdvihovali náměty z běžného ruského života nad patos módní okázalosti. Někteří se z hloubi duše toužili vymanit z okovů utilitárního umění a vytvořili dílo zcela čistého umění pro umění.

Jezdkyně na koni

Dílo Karla Brjullova (též Briullova nebo Briulloffa) je považované za klíčový článek přerodu ruského umění z neoklasicismu na romantismus. Vždy ho velmi přitahovala Itálie a odcestoval z Ruska do Říma, kde portrétoval a vytvářel žánrové malby. Jeho rukopis promítá na plátno jemné psychologické aspekty portrétovaných a někdy přidává do kompozice i symbolistní prvky. Zejména portréty žen vynikají ušlechtilou křehkou krásou a porcelánově hladkou a bledou pletí. Jeho plátno Poslední den v Pompejích vyvolalo vlnu nadšení a Gogol s Puškinem jej přirovnávali k dílům Rubense a Van Dycka. Portrét jezdkyně se psem představuje velmi kultivovaný a zkušený malířský projev s nádechem romantického vidění světa v teplých světelných tónech, které dotvářejí náladu podzimní vyjížďky na koni do přírody.

/Karl Pavlovič Briullov – Jezdkyně se psem, Večerní aukce 2020 Arthouse Hejtmánek / Pohlednice s reprodukcí z roku 1924/

Tančící ruské dívky

Filip Andrejevič Maljavin patřil k žákům jednoho z největších ruských malířů – Ilji Répina. V evropských kruzích patřil mezi uznávané a obdivované umělce – nechávali se od něj portrétovat elitní představitelé vlád, městského patriarchátu, lékaři, králové a císaři. Jeho nejvýznamnější díla ale zachycují běžné venkovské dívky ve folklorních šatech a personifikují jeho nejoblíbenější barvu – rudou. Jedním z nejpoutavějších obrazů Treťjakovské galerie v Moskvě je právě dílo Filipa Andrejevič Maljavina a nese označení “Vír” (ВИХРЬ), přezdívá se mu ruská “Mona Lisa”.

Obrazy jako je právě Vír jsou zvláštní tím, že na nich nejsou vyobrazené žádné politicky významné osobnosti, ale vesnické dívky v pestrobarevných suknicích a šátcích. Sukně okolo nich víří v prudce smyslových barevných kombinacích vyvedených v úderných sytě barevných pastách. Autor často barvy vůbec neředil, ale rovnou je kupil na plátno v co největší ryzosti. Jeho plátna sice kvůli schnutí déle trvala, ale výsledek byl neobyčejně smělý a zářivý. Expresivita s jakou zobrazuje Maljavin látky zdůrazňuje estetiku a vitalitu kompozice, která divoce balancuje na pomezí konkrétního a abstraktního ani trochu nezapadá do dobové koncepce umění – zprvu byla tato díla přijímána velmi rezervovaně. Dílo Ruská dívka, vytvořené kolem roku 1910, se řadí do této průlomové série obrazů, která kulminovala vytvořením monumentálního plátna Vír. Je ztělesněním Maljavinova expresivního talentu a zároveň úcty k běžnému, tradičnímu a prostému životu.

/Filip Andrejevič Maljavin – Ruská dívka, cca 1910, Večerní aukce 2020 Arthouse Hejtmánek/

­

Suprematismus – nepředmětný svět ruského malířství

Ivan Vasilijevič Kliun v roce 1919 prohlásil neo-impresionistické a neo-realistické umění za “roztrhané na kusy futurismem”. Byl blízkým přítelem a uměleckým kolegou Kasimira Maleviče, zakladatele suprematismu – směru, který vyhlásil válku figurativnímu umění a redukoval výpověď uměleckého ducha na jednoduché tvary a znaky. Kasimir Malevič navždy změnil tvář moderního umění. V roce 1915 vystavil Černý čtverec na bílém pozadí. Položil základní kámen ke směru, který zcela opouští pohledovou realitu. Dle Malevičovích slov bylo třeba, aby se umělec osvobodil od tyranie objektů. Vytvořil symbol, ikonu s transcendentálním přesahem. Umění se stalo nepředmětným světem.

Ivan Kliun patřil mezi nejdůslednější zástupce suprematismu. Odmítal utilitární použití umění, tedy umění účelové, prvoplánové a opisné k pohledové realitě. Snažil se vytvořit krystalickou podobu samotného umění přímo na plátně jako čistý nonverbální signál složený jen ze základních tvarů a barev – zcela abstrahovaný, bez návaznosti na konkrétno a vycházející z nejzákladnějších zákonů geometrie a fyziky. Rozbil viděnou realitu na prvočinitele a ponechal jedince ve zdravé nejistotě, která ho nutila přemýšlet o světě nepředmětném. Kompozice s průhlednou červenou, hnědou a modrou představuje ojedinělou ukázku tohoto výtvarného směru v českých aukcích. Dílo je publikováno v monografii autora od Svetlany Kliunkove-Soloveichik z roku 1994.

/Ivan Vasiljevič Kliun – Kompozice s průhlednou červenou, hnědou a modrou, Večerní aukce 2020 Arthouse Hejtmánek/

Muž v pohybu – Vladimir Lebeděv

Jako malý chlapec maloval Vladimir Lebeděv pohlednice, které se prodávaly v petrohradském obchůdku. V 19 letech měl svou první výstavu na ruské akademii. Vynikal především jako grafik a ilustrátor dětských knih a jeho věhlas v oboru ilustrace často neprávem zastiňuje i jeho další umělecké snahy. Ve třicátých a čtyřicátých letech se Vladimir Lebeděv intenzivně zaměřil na experimenty na poli kubismu, někdy až s rysy kubofuturismu. Toto období předcházelo jeho realistickým malbám a přestavuje důležitý mezník uměleckého vývoje. Jeho kresebný styl se promítal do jeho práce se štětcem – maloval štětcem podobně jako kreslil tužkou, užíval krátkých tahů a jasně vyhraněných tvarů. Portrétoval kytaristy, akrobaty, tanečníky a kubizující formou animoval jejich pohyby na papír. Kompozice se tak podobá fotografickému experimentu s vícenásobnou expozicí. Podobné rytmické vibrace nalezneme i v Malevičově díle Brusič nožů. Vysoký stupeň organizace těchto Lebeděvových prací na papíře svědčí o seriózním záměru proniknout do nových avantgardních ruských proudů.