­

Arthouse Hejtmánek se zúčastnil komentované prohlídky aktuální výstavy Musea Kampa. O Fillovi, jakožto jednom z oblíbenců současných sběratelů a milovníků umění, se toho v poslední době napsalo a řeklo relativně mnoho. Také na aukcích dosahují jeho díla pravidelně velmi vysokých či rekordních cen. Co tedy přináší výstava na pražské Kampě nového?

Výstava nazvaná “Muž s hořící hřívou! Emil Filla a surrealismus, 1931–1939” sleduje vcelku příjemný trend, kterým je odklon od čistě retrospektivně laděných výstav směrem ke konceptu primárně zohledňujícím celkový kontext autorů či osobností a jejich vliv na vývoj umění.

Na výstavě tak jsou kromě prací Emila Filly k vidění i díla dalších umělců. Záměrně nepíšeme současníků, neboť mnoho z jeho souputníků a přátel bylo klidně o 20 let mladších, nežli on. Výstava symbolicky začíná důležitým mezníkem ve Fillově životě, kdy mu bylo již 50 let(!). Právě tehdy si na přelomu 20. a 30. let uvědomil své osamocené postavení a na svou velkou retrospektivní výstavu, kterou si nadělil ke kulatým narozeninám, přizval mladší umělce a autory, s nimiž se spřátelil a jejichž impulzy posléze do své práce přejímal.

Kurátor výstavy Karel Srp, jenž nás výstavou provázel, tak rozparceloval jeho dílo na několik úseků a finální volba padla právě na 30. léta, která jsou v jeho tvorbě trochu opomíjená. Fillovy práce tak na výstavě doplňují díla třeba Jindřicha Štyrského, Toyen, Františka Janouška, Vincenta Makovského, Františka Muziky nebo Aloise Wachsmana. Ty někdy poukazují na podobnost, jindy naopak na rozdílnost stylu, barev či kompozičního pojetí a celkově tak tvoří jakousi skládačku a mapu doby a vývoje uměleckého směru.

Neznamená to ale, že vás koncept bombarduje daty a souvislostmi. Barevně i architektonicky dobře řešenou výstavu si můžete vychutnat stejně dobře jako procházku “best of” třicátých let. Fillových obrazů tu mezi ostatními malbami, grafikami a sochami pak najdete pět desítek. Za Arthouse Hejtmánek bychom hlasovali i pro původní ideu kurátora, o kterou se během prohlídky podělil kunsthistorik Karel Srp, a to vystavit díla bez jakýchkoli vysvětlujících popisků a doplňků. Tento záměr byl očividně “přehlasován”, ale i tak vás na výstavě nic neruší a pokud chcete, najdete i relevantní informace k prezentovaným dílům.

Emil Filla má podle Karla Srpa zásadní zásluhu na tom, že se v českém umění prosadily tři modernistické styly: expresionismus, kubismus a surrealismus. Během komentované prohlídky jsme vyslechli o tomto támatu, Fillovi a souvislostech nesčetné detaily, které ukazují na kurátorovo nesmírné zaujetí a pečlivost jeho bádání.

Pokud by vám nestačila výstava samotná, můžete si zakoupit stejnojmenný katalog, či spíše knihu (Muž s hořící hřívou! Emil Filla a surrealismus 1931–1939. Vydáno 2017, Nakladatelství Argo, 280 stran, 1498 korun), ve které specialista na českou modernu Karel Srp pečlivě dokumentuje vztah Emila Filly k surrealismu. Mimochodem za Muže s hořící hřívou označil Fillu právě Jindřich Štyrský, jehož díla na Kampě také můžete vidět.

Dovolíme si zdvořile nesouhlasit s míněním jednoho z návštěvníků, které jsme zaslechli při odchodu: “Tak jsou tam dva druhy obrazů – ty co ve mě nezanechaly žádný dojem a pak ty ošklivé”. Zmíněné hodnocení bylo vskutku úsměvnou surrealisticko-dadaistickou tečkou za úžasnou prohlídkou. Přestože by mnozí z nás asi nechtěli, aby nám některé obrazy (třeba ty s tématy znásilnění a vražd) visely doma v ložnici, na tom, že se jedná o špičková díla a naprosto stěžejní stavební kameny moderního umění, to nic nemění.

Muzeu Kampa a hlavně kurátorovi Karlovi Srpovi srdečně děkujeme!