Od 3. listopadu 2017 do 25. února 2018 máte možnost navštívit výstavu, jejíž oficiální název zní Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem.
V Arthouse Hejtmánek se většině z nás jeho jméno vybavilo především díky pražskému letohrádku Hvězda, který tento vladař nechal vystavět a na jehož návrhu se sám aktivně podílel. Díky výstavě a precizně zpracovanému průvodci výstavou ale můžete nahlédnout na život arcivévody velmi komplexně s ohledem na dobový a vlastně i současný kontext.
Výstava, respektive čas konání, připomíná také dvě význačná jubilea vladařova života. V roce 2017 uplynulo 470 let od doby, kdy arcivévoda Ferdinand II. Habsburský přijel do Čech, aby zde zastupoval zájmy svého otce Ferdinanda I. i celé habsburské dynastie. Na stejný rok připadá i 450. výročí okamžiku, kdy se arcivévoda ujal vlády nad Tyrolskem. Koncept výstavy tak byl představen jak na zámku Ambras v Innsbrucku, tak nyní v Národní galerii v Praze. Obě výstavy vznikly ve spolupráci Kunsthistorisches Museum Wien s Národní galerií v Praze a Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky. Pokud rakouská expozice více zohledňovala aspekty Ferdinandovy vlády v Tyrolsku, pražská výstava poukazuje pro změnu na jeho působení v Čechách.
Ferdinand II. z různých úhlů pohledu
Výstava není jen suchou muzeální ukázkou artefaktů doplněných historickými daty a politickými událostmi. Celá prezentace je rozdělena do několika tematických celků. První okruh představuje dobovou „sebeprezentaci“ vladaře, kterou tvoří hlavně portréty jak Ferdinanda II., tak celé rodiny Habsburků, či spřízněných aristokratů. Ferdinand Tyrolský byl portrétován již od batolecího věku a na obrazech, zachycujících ho v různém věku, se dá vypozorovat i vývoj módních trendů včetně stylu oblékání a účesu. Prohlédnout si dále můžete předměty osobní potřeby arcivévody a jeho rodiny, nebo různé listiny a dopisy.
V další části se seznámíte s renesančním šlechticem coby stavebníkem a architektem, takže nechybí plány k výzdobě a úpravám Pražského hradu, nebo exponáty související s již zmiňovaným letohrádkem Hvězda. Mimochodem, Ferdinand II. je považován nejen za duchovního otce stavby, ale i celého areálu a obory.
Další sekce výstavy, které nás, jako návštěvníky „postižené“ sběratelstvím, nadchly totiž ukazují okruhy a způsob jakým koncipoval své sbírky sám arcivévoda Ferdinand, čímž se dostáváme k dalším třem klíčovým bodům, kterými jsou zbrojnice, knihovna a kunstkomora. Ferdinandova sbírka zbroje a zbraní čítala více než 120 kusů kompletní zbroje, přičemž jednotlivé kusy patřily jeho příbuzným, ale i významným bojovníkům bez ohledu na národnost či náboženské vyznání.
Také knihovna arcivévody Ferdinanda patřila ve své době k nejvýznačnějším v Evropě a měla reprezentovat tradici a prestiž habsburského rodu. Vystavené knihy v zadní části Valdštejnské jízdárny ukazují práce význačných humanistů, lékařů a teologů.
Kunstkomora – tato sekce výstavy je v podstatě jakousi rekonstrukcí původní sbírky. Instalace byla možná díky detailnímu popisu inventáře z roku 1596, který přesně mapuje nejen shromážděné předměty samotné, ale i jejich umístění ve skříních a v rámci místnosti. Samozřejmě není možné v současnosti ukázat úplnou sbírku, ale vizualizace pomocí obrazovek, které zobrazují původní uspořádání jednotlivých skříní, dochované předměty a siluety exponátů nedochovaných, spolu s fyzicky vystavenými artefakty ve vitrínách, nás opravdu potěšila. Kromě exotických předmětů jsou zastoupeny i portréty dokumentující různé anomálie, tedy obry, trpaslíky či třeba Madeleine Gonzales – dívku s vlkodlačím syndromem.
Pražská výstava čítající asi 300 exponátů představuje život renesančního kavalíra a dává nahlédnout i do principů sběratelství jako takového. Bez zajímavosti jistě není, že po arcivévodově smrti koupil jeho sbírky císař Rudolf II. (synovec), který byl svou sběratelskou vášní a slabostí pro umění proslaven. Pokud jste Valdštejnskou jízdárnu a výstavu „Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem“ ještě nenavštívili, můžete tak učinit až do 25. února 2018.
[…] z Anazarby. Od roku 1554 žil Mattioli v Praze, kam byl povolán jako osobní lékař arciknížete Ferdinanda Tyroslkého. V Praze publikoval u Jiřího Melantricha z Aventina roku 1561 své lékařské […]
[…] stavby, kterou nechal uprostřed obory podle vlastního návrhu v letech 1555–1556 postavit Ferdinand Tyrolský. Celý objekt letohrádku Hvězda provází číselná symbolika a půdorys ve tvaru […]