Každá aukční nabídka Arthouse Hejtmánek se vyznačuje šíří až encyklopedickou. Neomezuje se na žádné uměleckohistorické kategorie dobové ani geografické, ba ani co do uměleckých oborů. Zahrnuje tak díla výtvarného umění, uměleckého řemesla a designu od středověku po současnost a různorodé svou proveniencí.
Jediným kritériem výběru je nezpochybnitelná kvalita každého kusu. Ta je vždy ověřována ve spolupráci s renomovanými specialisty, jejichž kvalifikace je potvrzena dlouhodobým působením v akademických či muzejních institucích.
Nejvýznamnějším dílem v nynější nabídce je obraz Léto Antonína Slavíčka z roku 1897, původně ze sbírky Jana Kotěry. Obraz byl publikován i opakovaně vystavován ještě za malířova života a důležitost mu přiznávala i pozdější odborná literatura. Naposledy byl vystavován v roce 1961 a od té doby zůstával skryt v soukromé sbírce. Na veřejnost se tak znovu dostává po více než půl století. Obraz představuje uvážlivě komponovanou výseč prosté krajiny z okolí Okoře. Přesvědčivě reflektuje světelnou i atmosférickou situaci letního dne s důrazem na efektní provedení detailů plevelné vegetace v popředí.
Tomuto dílu sekundují práce dalších žáků Josefa Mařáka, tentokrát hojně zastoupených, např.: Antonína Kalvody, Jaroslava Panušky, Otakara Lebedy, Karla Langra, Josefa Ullmanna, Václava Březiny. Volně k nim lze přiřadit i drobný leč kvalitní Portrét Arnošta Hofbauera od Miloše Jiránka přibližně z roku 1900. Pozornost si zaslouží rovněž Lesní cesta z roku 1915, jejímž autorem je Otakar Nejedlý. Jiný typ krajiny, urbanizované a industrializované pak zachycují Noční ulice v Paříži, typická malba Konstantina Korovina z roku 1931, a Parní lokomotivy od Viléma Kreibicha z roku 1912, nápadně připomínající Monetovy malby podobného tématu.
Zcela odlišný přístup ke krajině zastávali v polovině 19. století romantikové. Vyhledávali dramatické či náladové náměty které naplňovali sentimentem a nezřídka symbolickými významy. Obraz Měsíc nad jezerem od Adolfa Chwaly vznikl sice až v roce 1890, charakterem však zcela romantickou podstatu naplňuje. Do této skupiny patří také reprezentativní obraz Vodní mlýn v horách od jednoho z nejvýznamnějších českých malířů 19. století Josefa Navrátila, datovaný do 50. let.
Vodní mlýn v horách – Josef Navrátil
Měsíc nad jezerem – Adolf Chwala
Ze starého umění je třeba upozornit na soubor pravoslavných ikon povětšinou z 18. století a na dřevěnou polychromovanou Pietu od jihoněmeckého řezbáře z doby před rokem 1500. Mimořádnou kvalitou se vyznačuje drobná malba na kameni Zvěstování od dosud neurčeného rudolfinského mistra. Pískovcová Hlava mladého muže je dílem nejvýznamnějšího sochaře českého baroka Matyáše Bernarda Brauna. Je datována do let 1720–1730. Mimořádný je i rokokový Portrét dámy z poloviny 18. století, připsaný Charlesi Andrému van Loo.
Vzdálené historicky, nikoli však kvalitou jsou další portréty. Diagonálně komponovaná, barevně redukovaná Portrét Antonína Dvořáka z roku 1909 je dílem významného rakouského malíře Maxe Oppenheimera, absolventa vídeňské a pražské akademie. Portrét slečny Tydlitátové od Jana Zrzavého vznikl roku 1928. Jde o kresbu uhlem na plátně provedenou pečlivě a definitivně jako paralela k olejomalbě stejného portrétu, chovaného dnes v soukromé sbírce v Mnichově. Ze stejného roku pochází drobná plastika v pálené hlíně, Sedící černoch od Bedřicha Stefana.
Do skupiny děl z meziválečného období a let následujících patří bronzové plastiky Tragédie od Karla Dvořáka z roku 1938, Smutné jaro od Josefa Wagnera z roku 1942 a Antilopa od Vincence Vinglera z roku 1944. Za zmínku stojí malý soubor obrazů Grigorije Musatova ze 30. let, s tím současná Pouť na Svatý Kopeček od Bohumíra Dvorského provedená pro autora typickou výraznou barevností a energickými tahy štětce. Z roku 1945 pak pochází Dívka s květem ve vlasech od Jana Baucha. Výjimečné místo v kolekci zaujímá obraz Stříhali dohola malého chlapečka od Bohumíra Matala z roku 1947. Slavná, větší varianta téhož tématu se nachází ve sbírce Moravské galerie v Brně. Nabízené dílo vykazuje zvláštní barevnou a výrazovou intenzitu.
Poválečné a současné umění má v kolekci také výrazné reprezentanty. Mimořádný je trojrozměrný papírový objekt O blízkém a vzdáleném – Rozhovor od Adrieny Šimotové, datovaný přibližně do roku 1994, a rovněž iluzivní malba-objekt IMPLANTÁTY Magdaleny Jetelové. Nápadný je i poněkud provokativně působící Autoportrét v masce Mickey Mouse s parukou Pippi Punčochaté od Petra Nikla. Další umělci, příslušníci různých generací, zde mají obrazy a objekty spíše kabinetních rozměrů, přesto vysoké kvality, např.: Pravoslav Kotík, Jiří Kolář, František Ronovský, Jan Saudek, Zdeněk Sýkora, Aleš Lamr, Antonín Střížek…
Rovnocennou součást aukční nabídky tvoří předměty dekorativního umění, uměleckých řemesel a designu. Nejenže příhodně doplňují celkový obraz souboru, ale zárověn každý z nich je významným objektem o sobě. Tato část zahrnuje vzácné knihy a staré tisky, keramiku, hodiny, nábytek, koberce atd. Mezi nimi vyniká Habánská miska datovaná 1619 jako jeden z příkladů inkunábulní habánské keramiky. Příprava každé aukce vyžaduje značné úsilí a množství vynaložené práce. Základem je heuristika – vyhledávání jednotlivých kusů. To se děje aktivně, skutečným výzkumem v terénu nebo kritickým vyhodnocováním nabídek. Každý vybraný předmět je pak třeba uměleckohistoricky a technologicky prozkoumat, restaurátorsky ošetřit, adjustovat a instalovat do předaukční výstavy. Ve výsledku však nic z toho není vidět, a tak to má být.
Autor:
PhDr. Anna Janištinová,
Historička umění a kurátorka
Napsat komentář