Banksy je pseudonym tvůrce z bristolské undergroundové scény, jehož skutečná identita je i přes různá odhalení opředena tajemstvím. Například v říjnu 2013 přinesla agentura Profimedia zprávu s údajnou fotkou autora a civilním jménem Robin Banks. V roce 2017 se objevila zpráva, že Banksy je ve skutečnosti Robert Del Naja z kapely Massive Attack. V únoru 2018 pak deník The Independent zveřejnil video, které ukazuje, že Banksy je s velkou pravděpodobností bristolský umělec Robin Gunningham. Objevují se ale také spekulace, že se jedná o celou skupinu umělců z různých části světa.

Sreetartový umělec Banksy opět bodoval.

Kromě estetických kvalit vynikají díla často drsnou kritikou současné konzumní společnosti. Banksy rád porušuje a ignoruje veškerá pravidla uměleckého světa. Nakonec i jeho anonymita je jedním z těchto narušení všeobecně přijímaných norem.

Nyní si může tento tvůrce udělat další zářez za šokující legrácku, která se udála v londýnské galerii Sotheby’s. Zde se dražilo v masivním ozdobném rámu umístěné graffiti, které Banksy nasprejoval na plátno v roce 2006 a nazval jej Girl With Red Balloon (Jedná se o citaci původního graffiti Dívka s červeným balónkem z roku 2002).

Obraz prodával soukromý majitel a jeho cena se v dražbě postupně vyšplhala na 860 tisíc liber, což s daní a dalšími poplatky činí celkem přes milion liber. (přes 30 milionů korun). Je to tak zároveň dosud nejvyšší částka, za kterou bylo jednotlivé Banksyho dílo vydraženo.

­

Přesto místo oslav následoval spíše šok. Krátce po dopadu kladívka, kterým licitátor přiklepl obraz novému majiteli, se v dražební síni ozvalo pípání a spolu s ním se začalo pohybovat plátno obrazu směrem dolů. Na první pohled to vypadalo, že jen dílo vyjíždí z rámu, ale zvuk skartovačky a bližší pohled na proužky visící z dolního okraje rámu signalizovaly trochu drsnější realitu. Nečekaná skartace se zastavila zhruba v polovině obrazu.

Některé souvislosti odhalil sám Banksy ve svém videu, kde popisuje proč a jak zabudoval skartovací mechanismus do rámu. (Ani toto však nemusí být stoprocentní pravda). Jiné otázky jsou zatím nezodpovězeny. Jak byl mechanismus spuštěn? Byl sám Banksy přítomen v aukční síni, nebo tam měl pomocníka? Je vůbec možné, aby si mechanismu či neúměrně dimenzovaného rámu nikdo nevšiml? Kdo ví?

Paradox Banksyho Kritiky kapitalismu

­

Z aukčního a právního hlediska zaujal také jeden probíraný fakt:  Není totiž zcela jasné, zda dílo bylo již po přiklepnutí majetkem kupce, nebo dosud patřilo dražitelům. Pokud by totiž dílo bylo poškozeno v době, kdy bylo v držení dražitele, mohl by vítěz dražby od obchodu ustoupit.

Samozřejmě ať už je překvapení nového majitele z nečekaně “poškozeného” díla jakékoli, pravděpodobně dílo reklamovat nebude. Z obrazu sice za milion liber, ale stále jen “obyčejného obrazu”, se stal díky Banksyho vtípku těžko zapomenutelný kus, který se jistě zapíše do dějin moderního umění. S největší pravděpodobností to jeho cenu paradoxně zvýší.

Na závěr tedy můžeme parafrázovat jednoho z komentátorů poslední Banksyho taškařice: Banksy opět trefně kritizoval kapitalismus, arbitrární určování ceny i do značné míry nesmyslné určování „pravosti“ uměleckého díla. Jenže kapitalismus si s takovouto kritikou obvykle umí poradit – zpeněží ji.